Relativní nasycení půdy
| Nedostatek vláhy | ||||||||||||||||||
| 0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 90 | 100 | |||||||||
| 0 = bod vadnutí; 50 = bod snížené dostupnosti; 100 = polní kapacita | ||||||||||||||||||
Aktuální stav sucha v České republice
v neděli 8. 12. 2019 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 1. 12. 2019 do neděle 8. 12. 2019 ráno)
Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem mírné zhoršilo. V hlubších vrstvách se hodnoty také nijak výrazně nezměnila.. Situace zůstává nadále nepříznivá v Podkrušnohoří a v oblasti středního toku Vltavy.. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách a na východní Moravě.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Horské oblasti v Čechách jsou nasyceny relativně dobře. Nejhorší stav sledujeme v oblasti západně od Prahy, v jižních Čechách a na Znojemsku.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Dobrého nasycení je dosahováno na 98 % území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 2 % území.
Více informací
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
17. 9. 2024
Klima v České republice se mění: Budeme pěstovat lanýže a pomeranče?
Ústav výzkumu globální změny AV ČR v spolupráci s Masarykovou univerzitou a Odborem životního prostředí připravily výstavu ZMĚNA KLIMATU – poznej, pochop, pomoz, kterou je ještě do 24. září možné navštívit v Urban centru v Brně. Výstava přibližuje příčiny a projevy změny klimatu a ukazuje, jak se s nimi vyrovnáváme. V rámci doprovodního programu výstavy mluvil v cykle přednášek klimatolog Pavel Zahradníček i o tom, jak se tato změna projevuje na zemědělské produkci – budeme mít díky změně klimatu lepší víno, budeme moci pěstovat pomeranče či lanýže? A jakou hrozbu znamená změna klimatu pro naše lesy? I to přiblíží podklady dr. Zahradníčka, které jsou k dispozici ZDE.
-
17. 9. 2024
Proběhla konference Potraviny pro budoucnost
Nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu. Vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost. Výsledky představili na konferenci 16. září 2024. Klimatolog prof. Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR mluvil i o tom, jak mohou extrémní meteorologické jevy poškodit úrodu více druhů zemědělských plodin a také jak nám pomáhají systémy včasné výstrahy jako jsou právě Intersucho.cz, Agrorisk.cz nebo Firerisk.cz. Více o výsledcích, kterých vědci dosáhli si můžete přečíst ZDE.
