Deficit půdní vláhy [mm]
-100 | -80 | -60 | -40 | -20 | -5 | 5 | 20 | 40 | 60 | 80 | 100 |
Aktuální stav sucha v České republice
v neděli 8. 12. 2019 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 1. 12. 2019 do neděle 8. 12. 2019 ráno)
DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu zhoršil. Největší rozdíl oproti minulému týdnu sledujeme v povrchové vrstvě (0–40 cm), kde se stav mírně zhoršil na většině území České republiky.
V hlubší vrstvě (0–100 cm) nedošlo k žádné významné změně. Největší deficit pozorujeme i nadále v oblasti severních Čech, Šumavy, Třeboňska, Pardubicka a také oblasti Zlatých Hor a Osoblažska. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Normální stav je sledován na severovýchodě Moravy a převážné také v Krkonoších a Orlických horách. V jihozápadní části republiky, v severních Čechách a na střední Moravě sledujeme podnormální vodnost. V podhůří Šumavy, v severních Čechách a na Znojemsku je sledována kategorie „sucho“.
V celém profilu do 1 m se k 8. 12. vyskytuje deficit zhruba na 73 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 36 % území je deficit nejméně 20 mm.
Více informací
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
10. 7. 2024
Kam s uhlíkem?
Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE. -
9. 7. 2024
Změna klimatu je příležitost
Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.
Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.