Deficit půdní vláhy [mm]


                          
-100-80-60-40-20-5520406080100
Odchylka od obvyklé zásoby vody v půdě v daném období

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 7. 7. 2019 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 30. 6. 2019 do neděle 7. 7. 2019 ráno)
 

Prohlubování DEFICITU PŮDNÍ VLÁHY i nadále pokračuje. Druhý týden v řadě vidíme výraznou negativní změnu jak v povrchové tak hlubší vrstvě půdy.
V povrchové vrstvě půdy (0 – 40 cm) došlo k nejvýraznějšímu zhoršení především ve Slezsku, ve Frýdlantském výběžku a v Krkonoších.
V hlubší vrstvě (0 – 100 cm) došlo také ke zhoršení situace a nejhorší stav pozorujeme v oblasti střední Moravy, Slezska a také severozápadně od Prahy. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Situace v České republice, co se týče vodnosti na tocích, začíná být velmi podnormální. Většina toků v Čechách hlásí podnormální vodnost, sucho a dokonce i extrémní sucho. Na tocích na Moravě převládá podnormální vodnost.
V celém profilu do 1m se k 7. 7. vyskytuje deficit zhruba na 99 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 4 % území je deficit nejméně 20 mm, na 75 % pak deficit od 20 do 60 mm a na 20 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 10. 7. 2024

    Kam s uhlíkem?

    Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
    Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE.

  • 9. 7. 2024

    Změna klimatu je příležitost

    Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.

    Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.

23. července 2019 / 30. týden

předchozí další zavřít