Deficit půdní vláhy [mm]


                          
-100-80-60-40-20-5520406080100
Odchylka od obvyklé zásoby vody v půdě v daném období

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 16.06.2019 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 09.06.2019 do neděle 16.06.2019 ráno)
 

Prohlubování deficitu půdní vláhy, které bylo v minulých týdnech po deštích téměř zastaveno, opět začíná. Největší změnu lze pozorovat v povrchové vrstvě (0-40 cm) – před třemi týdny jsme měli kladný deficit téměř po celé České republice, předminulý týden již začalo prohlubování a to především v Čechách. Nyní se vyskytuje deficit téměř po celé České republice.
V hlubší vrstvě deficit půdní vláhy (40-100 cm) i nadále zasahuje podstatnou část našeho území. Nejhlubší deficit v hlubší vrstvě půdy zasahuje především jižní a střední Moravu, Slezsko a Podkrušnohoří.
Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. To posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Situace v České republice co se týče vodnosti na tocích je aktuálně velmi rozmanitá a záleží, kde přišly silnější deště. Nadnomální vodnost je evidována na Vysočině a v horní časti toku Moravy. Normální vodnost sledujeme na Šumavě a v Krkonoších a na zbylém území převažuje podnormální vodnost.
V celém profilu do 1 m se k 16.6. vyskytuje deficit zhruba na 87 % území ČR (oproti předchozímu týdnu nárůst zhruba o 20 %), což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 51 % území je deficit nejméně 20 mm, na 11 % pak deficit nejméně 40 mm a na 1,7 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 10. 7. 2024

    Kam s uhlíkem?

    Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
    Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE.

  • 9. 7. 2024

    Změna klimatu je příležitost

    Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.

    Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.