Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.08.2022 do 19.09.2022


Mnohé evropské státy zaznamenaly zejména v první polovině zájmového období nadprůměrné teploty a sucho, které bylo zmírněno několika významnými srážkovými úhrny až v druhé polovině srpna a začátkem září, kdy klesly i teploty vzduchu na téměř průměrné úrovně. Pro letní plodiny, které byly často v pokročilém stádiu vývoje, však přišly tyto srážky příliš pozdě na to, aby pozitivně ovlivnily výnos. Na mnohých místech, navíc i kvůli vysokému výparu, ani nedoplnily úroveň půdní vlhkosti na optimum. Sklizeň ozimů a jařin je již dokončena. Prognózy výnosů letních plodin (kukuřice, slunečnice, brambory) jsou často pod 5letým průměrem. Probíhá setí ozimé řepky a ozimých obilnin. K dobrému vyklíčení a vzcházení by však bylo zapotřebí více srážek.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů. 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

19. 9. 2022
pro
RS
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 10. 7. 2024

    Kam s uhlíkem?

    Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
    Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE.

  • 9. 7. 2024

    Změna klimatu je příležitost

    Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.

    Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.

10. března 2019 / 10. týden

předchozí další zavřít