Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.06.2022 do 18.07.2022


Zájmové období bylo charakteristické výskyty nadprůměrných teplot v doprovodu vln veder s rekordně vysokými teplotami a variabilními srážkovými úhrny (často podprůměrnými). To mělo na mnohých místech za následek vyčerpání půdní vláhy v ornici. Na místech, kde sucho trvá delší dobu (např. Itálie, Belgie, Nizozemí) je hlášen nedostatek vody pro zavlažování čí přímo zákaz zavlažování. Negativní dopady na ozimé obiloviny, které byly díky nadprůměrným teplotám již v pokročilém stádiu vývoje a u kterých mnohdy probíhá sklizeň, jsou považovány za omezené. Aby se udržela současná očekávání výnosů u jarních a letních plodin (např. slunečnice či kukuřice na zrno), bylo by v následujících týdnech zapotřebí, aby napadlo dostatečné množství srážek a byla tak doplněna chybějící voda v půdě.

 

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.
 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 10. 7. 2024

    Kam s uhlíkem?

    Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
    Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE.

  • 9. 7. 2024

    Změna klimatu je příležitost

    Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.

    Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.

3. března 2019 / 09. týden

předchozí další zavřít