Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.07.2023 do 13.08.2023

 

Zájmové období bylo hlavně v první polovině července charakteristické výskytem abnormálně vysokých teplot (např. Maďarsko až 38°C, Chorvatsko a Slovinsko až 39°C, Rumunsko a Bulharsko až 41°C) a dlouhotrvající vln veder (např. Itálie od 5. do 25. července). Zbývající část zájmového období často provázelo krupobití (v Itálii více než 500 epizod), vydatné srážky, přívalové deště či bouřky, které např. v Chorvatsku a Slovinsku (až 510 mm) způsobily silné záplavy a poničení úrody. Jinde nepřetržitý či častý déšť komplikoval sklizeň převážně pšenice ozimé a ječmene jarního (např. Francie, Dánsko, Německo) a předpokládá se negativní dopad na kvalitu zrna. V některých oblastech však i nadále pokračoval dlouhotrvající srážkový deficit (např. severovýchod a jihovýchod Rumunska), který v kombinaci s mimořádně vysokými teplotami vedl ke vzniku sucha. Prognózy výnosů se liší stát od státu. Často se však pohybují kolem pětiletého průměru.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

21. 8. 2023
pro
RO
Rumunsko
V průběhu zájmového období byla v západním Rumunsku zaznamenána mírná pozitivní teplotní anomálie. Východní a jihovýchodní regiony byly v průměru o 1 °C až 2 °C teplejší než obvykle. Teploty kolísaly od extrémně teplých po mnohem chladnějších. Maximální teploty dosahovaly 36 až 41 °C. Srážky byly v západním a středním Rumunsku časté a hojné. V severovýchodních a jihovýchodních oblastech však pokračoval dlouhotrvající srážkový deficit, který v kombinaci s mimořádně vysokými teplotami vedl ke vzniku sucha. Podmínky byly pro sklizeň příznivé. Sklizeň probíhala dobře i v západních a středních oblastech. Prognózy výnosů ozimých plodin se blíží historickému trendu (tj. nad 5letým průměrem). Letní plodiny jsou v západních oblastech, kde je obsah půdní vlhkosti průměrný, v dobré kondici. Zásobování vodou je však problémem většiny východního Rumunska. Sucho zde má negativní dopad na akumulaci biomasy. Extrémně vysoké teploty během kvetení situaci ještě zhoršily. Na národní úrovni byly prognózy výnosů kukuřice na zrno a slunečnice sníženy pod pětiletý průměr.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 10. 7. 2024

    Kam s uhlíkem?

    Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
    Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE.

  • 9. 7. 2024

    Změna klimatu je příležitost

    Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.

    Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.

3. března 2019 / 09. týden

předchozí další zavřít