Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.02.2023 do 17.03.2023

 

V průběhu zájmového období bylo zaznamenáno velmi proměnlivé počasí, jak u teplot vzduchu, tak u srážkových úhrnů. Na zimu vysoké teploty často střídaly krátké mrazy. Srážky byly na mnohých místech bohaté a naopak jinde ani zdaleka nedosahovaly průměru. I přesto jsou plodiny po zimě obecně v dobrém stavu. Žádná z monitorovaných zemí nezaznamenala poškození mrazem a ani větší výskyt chorob či škůdců. V mnohých zemích však rostou obavy z nízkého obsahu půdní vlhkosti a dostupnosti potřebného množství vody pro správný růst a vývoj plodin. Téměř všude začalo setí jařin. Prognózy výnosů zatím odpovídají historickým trendům.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.
 

 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

21. 3. 2023
pro
DK
Dánsko
Zimní teploty byly vyšší než obvykle. Výjimkou byly krátké mrazy v první polovině prosince a v polovině března. Během druhé poloviny ledna a začátkem března se teploty blížily průměru. Během druhé lednové dekády byly zaznamenány výrazné srážky. Od poloviny února jsou srážky mírně podprůměrné. Úhrny srážek jsou jako celek díky vydatným lednovým srážkám výrazně nad průměrem. Předpokládá se, že ozimé obiloviny budou v dobrém stavu. Pokud by teploty opět stouply, výsev jarních plodin by mohl brzy začít a tím těžit z vhodných podmínek půdní vlhkosti.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 1. 7. 2024

    Jaké jsou výhledy počasí v Česku pro nadcházející roky?

    Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky popisuje budoucí scénáře dalšího vývoje klimatu v České republice.
    Celý rozhovor pro Deník.cz je k dispozici ZDE

  • 26. 6. 2024

    Nový zákon by měl určit, kolik mrtvého dřeva by mělo zůstávat v lesích

    Kolik mrtvého dřeva by mělo zůstávat v lese, by měl jasně stanovit nový zákon o lesnictví. Změny v novele zákony doporučuje přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby. Podle něj se většina mrtvého dřeva v posledních letech sbírá a půdě poté chybí živiny. Zároveň dodal, že by zákon měl stanovit povinnost pěstovat smíšené lesy bez ohledu na stáří stromů a ponechat v lese i staré stromy. Celý článek pro ČTK k dispozici ZDE