Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 20. 05. 2018 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 13. 05. 2018 do neděle 20. 05. 2018 ráno)

 

Shrnutí
V uplynulém týdnu (13. 5. - 19. 5. 2018) nás po většinu času ovlivňovala tlaková níže, což se projevilo v deštivějším a chladnějším počasím, než tomu bylo v předchozím období. Přestože srážky byly často i bouřkového charakteru, tak nakonec pršelo na celém území republiky. Nejvíce srážek bylo zaznamenáno uprostřed týdne a to od úterý do čtvrtka. Srážky byly celkově velmi prostorově rozmanité. Úhrny se pohybovaly od 5 až po 70 mm/týden. Vláhový deficit v půdě se díky těmto srážkám snížil, ale stále zasahuje v zásadě na celém území. Nejvýraznější je nadále v případě krajů Jihočeského a Moravsko-slezského ale i na území Středočeského, Plzeňského, místy Olomouckého a severu Jihomoravského kraje. Na 7% území přesahuje deficit 40 mm a na zlomku plochy (cca 1%) pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody a dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Současně přetrvávají nesezónně nízké průtoky, byť je situace lepší než v uplynulých 4 týdnech. Naopak již výrazněji se projevují důsledky sucha zemědělského. Ve střední Evropě sleduje nejnižší nasycení půdy tok Dunaje a kulminuje mj. v trojmezí Rakouska, Slovenska a právě v ČR. Výrazné deficity pozorujeme i na většině území Německa a ve východní Francii. Celkově se nasycení půdy na území střední Evropy v uplynulém týdnu opět snížilo dosti výrazně v severní polovině domény a v oblasti Balkánského poloostrova.


Aktuální intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části “Předpověď” ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
Pokud jde o MÍRU INTENZITY SUCHA, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se po 6 týdnech poprvé zlepšila, nicméně na 5% území ČR zůstává nasycení půdy pod bodem snížené dostupnosti (tj. 50%). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám regionálně zvláště v kraji Jihočeském, Karlovarském, Plzeňském, Středočeském a na Moravě v krajích Jihomoravském, Olomouckém a Moravskoslezském. Nejvíce znepokojivý je plošný rozsah a trvání deficitu v letošním roce i ve vyšších polohách. Domníváme se, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 20. 5., v celém profilu na 71% území (oproti 94% před týdnem). Hlubší vrstva byla zasažena z 90% (tedy stejně jako v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro polovinu dubna na 40% území což je polovina oproti předešlému týdnu. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 2/5 území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují na 7% což je třetinový rozsah oproti situaci před týdnem.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu se na značné části území Moravy vlhkost půdy zvýšila v orniční vrstvě, v Čechách většinou jen částečně. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 25 % stanic, v 10 až 50 cm je na 24 % stanic a v 50-100 cm na 20 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 a v 50-100 cm pouze na 3 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách v severovýchodních Čechách a na severní Moravě, nižší v nížinách na jihozápadní Moravě a ve středních a jihozápadních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (13. 5. - 19. 5. 2018) nás po většinu času ovlivňovala tlaková níže, což se projevilo v deštivějším a chladnějším počasím, než tomu bylo v předchozím období. Přestože srážky byly často i bouřkového charakteru, tak nakonec pršelo na celém území republiky. Nejvíce srážek bylo zaznamenáno uprostřed týdne a to od úterý do čtvrtka. Srážky byly celkově velmi prostorově rozmanité. Úhrny se pohybovaly od 5 až po 70 mm/týden. Nejvíce srážek spadlo v okresech Jindřichův Hradec, Tábor, Pelhřimov, Benešov a také v Beskydech a Jeseníkách. Naopak méně srážek bylo celkově v západní polovině Čech a Moravy. Zpočátku týdne byly ještě letní teploty, které se v maximech často pohybovaly od 23-26°C. Od úterý do čtvrtku se nám propadly teploty vzduchu na 14-16°C, poté došlo k opětovnému postupnému oteplování. Minimální teploty vzduchu se většinou pohybovaly okolo 10-13°C. Větrnější počasí bylo hlavně v neděli až pondělí a také ze čtvrtka na pátek.
 

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 10. 7. 2024

    Kam s uhlíkem?

    Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
    Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE.

  • 9. 7. 2024

    Změna klimatu je příležitost

    Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.

    Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.

10. května 2018 / 19. týden

předchozí další zavřít