Deficit půdní vláhy [mm]


                          
-100-80-60-40-20-5520406080100
Odchylka od obvyklé zásoby vody v půdě v daném období

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 20. 05. 2018 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 13. 05. 2018 do neděle 20. 05. 2018 ráno)

 

Prohlubování DEFICITU PŮDNÍ VLÁHY se po více než měsíci a půl zastavilo, nicméně v nějaké podobě stále zasahuje všechny kraje ČR. Nejhlubší deficit zasahuje sever kraje Jihomoravského, východ kraje Jihočeského a dále kraj Moravsko-slezský a Zlínský a kraj Středočeský jižně od Prahy a sever a východ kraje Moravskoslezského. Nadále platí, že vývoj letošní sezóny, na severu i jihozápadě Moravy, ve Slezsku i v jižních Čechách je znepokojivý v kontextu uplynulých 3 let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. K tomu přispěla i slabá sněhová pokrývka během uplynulé zimy. To podle našeho názoru posílí dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody v mělkých vrtech dle zpráv kolegů z ČHMÚ. V celém profilu do 1 m se k 20. 5. vyskytuje deficit od 5 do 40 mm na 86% území ČR, téměř 8% území je zasaženo deficitem mezi 40 až 60 mm ale již se nevyskytují regiony s deficitem větším než 80 mm.

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 10. 7. 2024

    Kam s uhlíkem?

    Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
    Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE.

  • 9. 7. 2024

    Změna klimatu je příležitost

    Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.

    Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.

30. dubna 2018 / 18. týden

předchozí další zavřít