Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.07.2023 do 13.08.2023

 

Zájmové období bylo hlavně v první polovině července charakteristické výskytem abnormálně vysokých teplot (např. Maďarsko až 38°C, Chorvatsko a Slovinsko až 39°C, Rumunsko a Bulharsko až 41°C) a dlouhotrvající vln veder (např. Itálie od 5. do 25. července). Zbývající část zájmového období často provázelo krupobití (v Itálii více než 500 epizod), vydatné srážky, přívalové deště či bouřky, které např. v Chorvatsku a Slovinsku (až 510 mm) způsobily silné záplavy a poničení úrody. Jinde nepřetržitý či častý déšť komplikoval sklizeň převážně pšenice ozimé a ječmene jarního (např. Francie, Dánsko, Německo) a předpokládá se negativní dopad na kvalitu zrna. V některých oblastech však i nadále pokračoval dlouhotrvající srážkový deficit (např. severovýchod a jihovýchod Rumunska), který v kombinaci s mimořádně vysokými teplotami vedl ke vzniku sucha. Prognózy výnosů se liší stát od státu. Často se však pohybují kolem pětiletého průměru.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

21. 8. 2023
pro
SI
Slovinsko
Během zájmového období bylo mírně chladněji. Druhá červencová dekáda byla obzvlášť horká s denními maximálními teplotami až 39°C. Déšť byl vydatný a srážkové úhrny překračovaly během července normální úroveň. Škody způsobené silným krupobitím a bouřkami byly hlášeny na zhruba 10 000 ha zemědělské půdy již v červenci. Začátkem srpna se během 4 až 5 dnů vyskytly přívalové a ničivé deště s úhrny v rozmezí 100 až 250 mm, které tvrdě zasáhly Slovinsko a způsobily silné záplavy. Úhrny srážek dosáhly 240 až 510 mm. Zemědělská půda utrpěla vážné škody (záplavy, ničení, kontaminace), což ovlivnilo ornou půdu, pastviny, produkci krmiv, zahradnictví a infrastrukturu farem. Prognóza výnosů pro všechny plodiny, ale zejména pro ozimy, byla snížena. Vývoj plodin a akumulace biomasy zbývajících letních plodin jsou odhadnuty jako adekvátní. Vliv záplav na sklízené plochy a tím i výnos, stejně jako zvýšený tlak škůdců, nelze v současné fázi kvantitativně posoudit. Pro oblasti nepostižené záplavou jsou zachovány předchozí prognózy výnosů letních plodin.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 10. 7. 2024

    Kam s uhlíkem?

    Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
    Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE.

  • 9. 7. 2024

    Změna klimatu je příležitost

    Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.

    Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.

11. února 2018 / 06. týden

předchozí další zavřít