Kniha Podnebí, počasí a zemědělství
V roce 2025 pro Vás tým Intersucho připravili novou publikaci Podnebí, počasí a zemědělství.
MENU
| Nedostatek vláhy | ||||||||||||||||||
| 0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 90 | 100 | |||||||||
| 0 = bod vadnutí; 50 = bod snížené dostupnosti; 100 = polní kapacita | ||||||||||||||||||
(informace odrážejí změny v období od neděle 16. 02. 2025 do neděle 23. 02. 2025 ráno)
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď , ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
V povrchové vrstvě půdy (0–40 cm) hodnoty relativního nasycení půdy oproti minulému týdnu poklesly na celém území. Vyšší hodnoty v intervalu 70-90 % (lokálně na Šumavě, v Krušných a Jizerských horách i více) se i nadále udržují v Beskydech, Jeseníkách, v Severních, Středních a Západních Čechách. V části Východních a Jižních Čech a na většině území Vysočiny se hodnoty udržují převážně v intervalu 60-70 %. Na Pardubicku, Českobudějovicku, Olomoucku a Brněnsku jsou hodnoty nižší v intervalu 40-60 %. Nejnižší hodnoty relativního nasycení půdy pozorujeme i nadále na jih od Brna hlavně na Znojemsku, kde se pohybují v rozmezí převážně 30-40 % V hlubší vrstvě (40–100 cm) hodnoty relativního nasycení půdy oproti minulému týdnu také poklesly, i když ne tak výrazně. Větší území Západních, Severních a částečně i Východních Čech v této vrstvě zůstává pořád v hodnotách intervalu 90-100 %. V Jižních Čechách a na Ostravsku jsou hodnoty o něco nižší v intervalu 70-90 %. Ve Středních Čechách, na Třebíčsku a Olomoucku jsou hodnoty nižší v intervalu 60-70 % a na jihu Moravy i nadále zůstávají nejnižší v rámci republiky, lokálně i pod 40 % nasycení. V celém profilu (0–100 cm) hodnoty relativního nasycení půdy oproti minulému týdnu taky poklesly. Území podél západních a severních hranic republiky a lokálně i Jeseníky ale pořád zůstává v hodnotách intervalu 90-100 %. V Jižních, Východních a Středních Čechách a také na Ostravsku jsou hodnoty o něco nižší v intervalu 60-70 %. V okolí Prahy, na Ústecku, Pardubicku, Brněnsku a Olomoucku jsou hodnoty v intervalu 50-60 % a na jihu Moravy i nadále zůstávají nejnižší v rámci republiky, lokálně na Znojemsku i pod 30-40 % nasycení.
V roce 2025 pro Vás tým Intersucho připravili novou publikaci Podnebí, počasí a zemědělství.
S pracovním týdnem skončila vlna ledových dnů, tedy takových, kdy teploty přes den nevystoupily nad nulu. Období, kdy se tyto dny vyskytují, se každou dekádu zkracuje. Letos bylo zatím 19 ledových dnů, přitom v letech 1961 až 1970 jich bylo průměrně 47. V dekádě 2011 až 2020 jich bylo průměrně 24 za rok, takže je podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR pravděpodobné, že letos jich bude ještě méně. Článek pro iROZHLAS je k dispozici ZDE.
Středoevropské zemědělství ohrožují budoucí změny teplot. Dospěli k tomu vědci, kteří na základě dat získaných i z českých dubů vytvořili přehled klimatu v tomto regionu a podívali se na to, jak vypadá možný vývoj do budoucna. V novém výzkumu mezinárodní vědecký tým, v němž byla i řada českých expertů z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, využil historické údaje, aby popsal dopady změn klimatu na zemědělství za poslední dva tisíce let. Článek je k dispozici ZDE.
Silné mrazy mohou ohrozit porosty ozimých obilovin a řepky na polích. Podle webu Agrorisk bude patrně nejhorší situace v úterý, ale aktuálně hrozí značné riziko vymrznutí porostů i v pondělí, ve středu a ve čtvrtek. K poškození je podle bioklimatologa z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Zdeňka Žaluda potřeba, aby teploty klesly alespoň na minus 15 stupňů. Celý článek je k dispozici ZDE.
Globální oteplování se podepisuje na nižší produkci ječmene i chmele, které ovlivňují chuťový profil piva. O výzvách, kterým nápoj oblíbený nejen u Čechů, čelí, informuje BBC s odkazem na studii Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Podle Miroslava Trnky bude čím dál obtížnější vypěstovat takzvaný ušlechtilý chmel, který se k vaření piva využívá v Evropě po staletí. Celý článek pro Novinky.cz (včetně odkazu na článek BBC) je k dispozici ZDE.
Podporují nás a spolupracujeme s řadou institucí a organizací.