Kniha Podnebí, počasí a zemědělství
V roce 2025 pro Vás tým Intersucho připravili novou publikaci Podnebí, počasí a zemědělství.
MENU
(informace odrážejí změny v období od neděle 16. 02. 2025 do neděle 23. 02. 2025 ráno)
V uplynulém týdnu (16.2. – 22.2.2025) jsme byli pod vlivem tlakové výše a přílivu studeného vzduchu od severu. To se ke konci týdne měnilo a začal se k nám naopak dostávat teplejší vzduchu od jihu. Srážky se prakticky celý týden (až na pár výjimek) nikde nevyskytovaly. Do úterý včetně byl na většině území republiky ledový den. Tedy teploty ani přes den nevystoupaly nad bod mrazu. Od středy se začalo mírně oteplovat. Suché období stále pokračuje, a i přes očekávané srážky by nemělo dojít zatím k výraznému zlepšení situace ohledně půdního sucha. Modely (k 24.2. ráno) očekávají tento týden jen do 10 mm srážek. Teploty budou mít celkově v horizontu 14 dnů tendenci být nadprůměrné, což bude zvyšovat výpar vody z krajiny. Snížená půdní vláha oproti standardním podmínkám bude až na polovině území republiky.
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď , ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
V roce 2025 pro Vás tým Intersucho připravili novou publikaci Podnebí, počasí a zemědělství.
S pracovním týdnem skončila vlna ledových dnů, tedy takových, kdy teploty přes den nevystoupily nad nulu. Období, kdy se tyto dny vyskytují, se každou dekádu zkracuje. Letos bylo zatím 19 ledových dnů, přitom v letech 1961 až 1970 jich bylo průměrně 47. V dekádě 2011 až 2020 jich bylo průměrně 24 za rok, takže je podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR pravděpodobné, že letos jich bude ještě méně. Článek pro iROZHLAS je k dispozici ZDE.
Středoevropské zemědělství ohrožují budoucí změny teplot. Dospěli k tomu vědci, kteří na základě dat získaných i z českých dubů vytvořili přehled klimatu v tomto regionu a podívali se na to, jak vypadá možný vývoj do budoucna. V novém výzkumu mezinárodní vědecký tým, v němž byla i řada českých expertů z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, využil historické údaje, aby popsal dopady změn klimatu na zemědělství za poslední dva tisíce let. Článek je k dispozici ZDE.
Silné mrazy mohou ohrozit porosty ozimých obilovin a řepky na polích. Podle webu Agrorisk bude patrně nejhorší situace v úterý, ale aktuálně hrozí značné riziko vymrznutí porostů i v pondělí, ve středu a ve čtvrtek. K poškození je podle bioklimatologa z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Zdeňka Žaluda potřeba, aby teploty klesly alespoň na minus 15 stupňů. Celý článek je k dispozici ZDE.
Globální oteplování se podepisuje na nižší produkci ječmene i chmele, které ovlivňují chuťový profil piva. O výzvách, kterým nápoj oblíbený nejen u Čechů, čelí, informuje BBC s odkazem na studii Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Podle Miroslava Trnky bude čím dál obtížnější vypěstovat takzvaný ušlechtilý chmel, který se k vaření piva využívá v Evropě po staletí. Celý článek pro Novinky.cz (včetně odkazu na článek BBC) je k dispozici ZDE.
Podporují nás a spolupracujeme s řadou institucí a organizací.