Kniha Podnebí, počasí a zemědělství
V roce 2025 pro Vás tým Intersucho připravili novou publikaci Podnebí, počasí a zemědělství.
(informace odrážejí změny v období od neděle 09. 02. 2025 do neděle 16. 02. 2025 ráno)
Tato mapa zachycuje situaci v neděli 16.02. Hlášena je situace v 5 okresech, kde jsou sledovány listnaté i jehličnaté druhy. V žádném z okresů nejsou hlášeny dopady sucha na lesní vegetaci. Co se týče stavu půdy, tak je ve hlášeních popisovaná převážně jako sušší bez známek vlhkosti a nebo suchá a neformovatelná.
V roce 2025 pro Vás tým Intersucho připravili novou publikaci Podnebí, počasí a zemědělství.
S pracovním týdnem skončila vlna ledových dnů, tedy takových, kdy teploty přes den nevystoupily nad nulu. Období, kdy se tyto dny vyskytují, se každou dekádu zkracuje. Letos bylo zatím 19 ledových dnů, přitom v letech 1961 až 1970 jich bylo průměrně 47. V dekádě 2011 až 2020 jich bylo průměrně 24 za rok, takže je podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR pravděpodobné, že letos jich bude ještě méně. Článek pro iROZHLAS je k dispozici ZDE.
Středoevropské zemědělství ohrožují budoucí změny teplot. Dospěli k tomu vědci, kteří na základě dat získaných i z českých dubů vytvořili přehled klimatu v tomto regionu a podívali se na to, jak vypadá možný vývoj do budoucna. V novém výzkumu mezinárodní vědecký tým, v němž byla i řada českých expertů z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, využil historické údaje, aby popsal dopady změn klimatu na zemědělství za poslední dva tisíce let. Článek je k dispozici ZDE.
Silné mrazy mohou ohrozit porosty ozimých obilovin a řepky na polích. Podle webu Agrorisk bude patrně nejhorší situace v úterý, ale aktuálně hrozí značné riziko vymrznutí porostů i v pondělí, ve středu a ve čtvrtek. K poškození je podle bioklimatologa z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Zdeňka Žaluda potřeba, aby teploty klesly alespoň na minus 15 stupňů. Celý článek je k dispozici ZDE.
Globální oteplování se podepisuje na nižší produkci ječmene i chmele, které ovlivňují chuťový profil piva. O výzvách, kterým nápoj oblíbený nejen u Čechů, čelí, informuje BBC s odkazem na studii Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Podle Miroslava Trnky bude čím dál obtížnější vypěstovat takzvaný ušlechtilý chmel, který se k vaření piva využívá v Evropě po staletí. Celý článek pro Novinky.cz (včetně odkazu na článek BBC) je k dispozici ZDE.