Kniha Podnebí, počasí a zemědělství
V roce 2025 pro Vás tým Intersucho připravili novou publikaci Podnebí, počasí a zemědělství.
-100 | -80 | -60 | -40 | -20 | -5 | 5 | 20 | 40 | 60 | 80 | 100 |
(informace odrážejí změny v období od neděle 16. 02. 2025 do neděle 23. 02. 2025 ráno)
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď , ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
V povrchové vrstvě (0–40 cm) se deficit půdní vláhy oproti minulému týdnu prohloubil hlavně ve Středních a Severních Čechách. Hodnoty zásob vody nadále klesají a na téměř celém území, pozorujeme deficit půdní vláhy v intervalu (-20) až (-5) mm. O něco horší situace je na jihu Moravy, kde lokálně pozorujeme i deficit v rozmezí (-40) až (-20) mm. Naopak západně od Prahy deficit není tak výrazný a hodnoty se pohybují v intervalu (-5) až +5 mm. V hlubší vrstvě (40–100 cm) se stav zásob vody oproti minulému týdnu výrazně nezměnil, i když hodnoty o něco klesly zejména na Moravě a západně od Prahy. V rámci republiky se ale ještě pořád v oblasti severozápadně od Prahy a na Plzeňsku udržují vyšší hodnoty a deficit tady není pozorován. Naopak nejnižší hodnoty zásob vody pozorujeme severovýchodně od Brna a na Zlínsku. V rámci půdního profilu (0-100 cm) zásoby vody na celém území také poklesly na většině území. Oblast Jižních, Východních i Severních Čech je v deficitu půdní vláhy převážně v intervalu (-20) až (-5) mm. Severozápadně od Prahy se i v této vrstvě udržují ještě pořád kladné hodnoty. Na Moravě a ve Slezsku je deficit víc výrazný a většina území se tady pohybuje v hodnotách (-20) až (-40) mm, lokálně na Zlínsku, Znojemsku, Brněnsku a Olomoucku je odchylka ještě vyšší v intervalu (-60) až (-40) mm.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ je vodnost na většině vodních toků v republice normální až spíše podnormální. Podnormální vodnost pozorujeme hlavně na severu a jihu Čech a také na východě Moravy, na Děčínsku a také u hranic se Slovenskem pozorujeme na tocích i extrémní sucho. Naopak na Hané a na Plzeňsku pozorujeme místy ještě i vodnost nadnormální. Hladiny vodních toků jsou setrvalé nebo na pozvolných poklesech. Některé vodní toky jsou stále ovlivněny ledovými jevy. Průtoky jsou v porovnání s dlouhodobými únorovými průměry podprůměrné. Začátkem týdne budou hladiny vodních toků setrvalé nebo budou rozkolísané vlivem oteplování a tání sněhové pokrývky. Nadále bude klesat počet vodních toků s výskytem ledových jevů. Hladina dolní Vltavy a následně dolního Labe bude vlivem manipulace na VD Vrané na mírném vzestupu.
V celém profilu do 1 m se k 23. 02. vyskytuje deficit na max 75 % území. Data korespondují i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.
V roce 2025 pro Vás tým Intersucho připravili novou publikaci Podnebí, počasí a zemědělství.
S pracovním týdnem skončila vlna ledových dnů, tedy takových, kdy teploty přes den nevystoupily nad nulu. Období, kdy se tyto dny vyskytují, se každou dekádu zkracuje. Letos bylo zatím 19 ledových dnů, přitom v letech 1961 až 1970 jich bylo průměrně 47. V dekádě 2011 až 2020 jich bylo průměrně 24 za rok, takže je podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR pravděpodobné, že letos jich bude ještě méně. Článek pro iROZHLAS je k dispozici ZDE.
Středoevropské zemědělství ohrožují budoucí změny teplot. Dospěli k tomu vědci, kteří na základě dat získaných i z českých dubů vytvořili přehled klimatu v tomto regionu a podívali se na to, jak vypadá možný vývoj do budoucna. V novém výzkumu mezinárodní vědecký tým, v němž byla i řada českých expertů z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, využil historické údaje, aby popsal dopady změn klimatu na zemědělství za poslední dva tisíce let. Článek je k dispozici ZDE.
Silné mrazy mohou ohrozit porosty ozimých obilovin a řepky na polích. Podle webu Agrorisk bude patrně nejhorší situace v úterý, ale aktuálně hrozí značné riziko vymrznutí porostů i v pondělí, ve středu a ve čtvrtek. K poškození je podle bioklimatologa z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Zdeňka Žaluda potřeba, aby teploty klesly alespoň na minus 15 stupňů. Celý článek je k dispozici ZDE.
Globální oteplování se podepisuje na nižší produkci ječmene i chmele, které ovlivňují chuťový profil piva. O výzvách, kterým nápoj oblíbený nejen u Čechů, čelí, informuje BBC s odkazem na studii Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Podle Miroslava Trnky bude čím dál obtížnější vypěstovat takzvaný ušlechtilý chmel, který se k vaření piva využívá v Evropě po staletí. Celý článek pro Novinky.cz (včetně odkazu na článek BBC) je k dispozici ZDE.