Aktuality

Loňský rok byl z klimatického hlediska v mnohém rekordní. Data o stavu klimatu za minulý rok shrnuje zpráva evropského programu Copernicus. Rekordy stihli padnout už i letos. Březen byl nejteplejším březnem v historii sběru dat. V kombinaci s vysokými teplotami a absenci srážek je následkem výrazné sucho nejen v rámci celé České republiky. Zprávu Copernicus i situaci v republice komentuje v pořadu ČT24 Studio 6 Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (od 6:35 min). Celý díl pořadu je v archivu dostupný zde.

V České republice je ve středu 16. dubna první letní den letošního roku, tedy den s teplotami nad 25 °C. Potvrdil to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) s tím, že teploty budou v průběhu odpoledne ještě stoupat. Komentuje to Pavel Zahradníček tady pro Novinky.cz a tady pro Lidovky.cz a ČTK.

Loňský rok byl pro Evropu nejteplejším rokem v historii s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu a s rozsáhlými záplavami zejména v jeho západní části. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, jak popisuje shrnuje např. portál tvorimevropu.cz zde. Celé znění zprávy je v originálu dostupné zde.

Evropa loni zažila nejteplejší rok od začátku měření. Rekordní teploty byly zaznamenány skoro na polovině kontinentu. Vyplývá to z výroční zprávy o stavu klimatu na našem kontinentu, kterou v úterý zveřejnila meteorologická služba Evropské unie Copernicus. „Čeká se, že do roku 2050 porostou teploty dál. Teď řešíme, co ovlivníme poté,“ vysvětluje ve vysílání Radiožurnálu Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. V archivu iRozhlasu je rozhovor k dispozici zde.

Data o stavu klimatu za minulý rok shrnuje zpráva evropského programu Copernicus. Komentář Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny k této problematice je k dispozici v archivu ČT24 zde (21:52 min), kde byl hostem pořadu Horizont.

Česko se v důsledku klimatické změny způsobené lidskou činností potýká s častějšími a intenzivnějšími extrémními projevy počasí jako jsou vlny veder, silné srážky, ledovka nebo sucho. Některé regiony, například jižní Morava, jsou na nízký počet srážek a teplejší počasí zvyklé více než například Vysočina, kde lidé vnímají dopady vyšších teplot a suššího období intenzivněji až v poslední době, jak se kromě jiných vyjádřil i Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Článek ČTK je k dispozici zde.

Počasí posledních dvou až tří měsíců způsobilo, že na značné části území republiky se postupně rozvinulo velice intenzivní půdní sucho. Situaci shrnuje v článku iROZHLAS zde.

Nástup fenologických fází rostlin a ptačích populací na jaře je podle vědců stále časnější a trend v posledních letech ještě zesiluje. Více o problematice řekla pro iROZHLAS Petra Dížková z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý rozhovor je k dispozici zde.

Vážení uživatelé, na již tradičním diskusním setkání uživatelů portálů Intersucho, které proběhlo v únoru, jsme letos pro účastníky připravili dotazník, ve kterém bylo možné vyjádřit svůj názor a spokojenost s portálem, s jeho produkty i s prací týmu. Dotazník vyplnilo 59 respondentů. Jelikož si velmi vážíme zpětné vazby a názor našich uživatelů je pro nás důležitý, děkujeme všem, kteří se zapojili a poskytli nám svůj vhled. Vyhodnocení dotazníků je v grafické formě ke stažení k dispozici níže.

DendroNetwork je jeden z klíčových prvků infrastruktury Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Díky společnému úsilí vědeckých pracovníků ÚVGZ AV ČR a Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity vznikl nový expertní systém dendronet.cz. Systém přináší denně aktualizované mapy stavu lesních ekosystémů na úrovni celé České republiky. Více v článku portálu prumyslovaekologie.cz najdete zde.

O víkendu se v České republice výrazně ochladí. Pokles teplot může na některých místech ohrozit ovocné stromy. V dubnu přitom nemusí jít o poslední takový případ. Jak situaci komentují klimatologové z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR si můžete přečíst v článku ČT24 zde.

O extrémních změnách počasí a o tom, jaká opatření by Česká republika měla přijmout i v oblasti zemědělství, aby se lépe připravila na rostoucí rizika spojená s extrémním počasí mluvil ve zprávách televize Prima (od 15:45 min) Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý díl je ke zhlédnutí v archivu televize zde.

V posledním bloku pořadu Události, komentáře ČT24 odpovídal na dotazy týkající se brzkého jara i prudkého víkendového ochlazení Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý díl je v archivu ČT24 dostupný zde.

Meruňky může letos jihomoravským sadařům znovu poškodit mráz, už podesáté za posledních 12 let. Jedním z hlavních důvodů je uspíšení kvetení a delší čas, kdy jsou stromy s květy či malými plody vystavené riziku jarních mrazů. Příčinou je klimatická změna a oteplování. Letos se první květy v experimentálním sadu v Lednici objevily už 24. března, přičemž v neděli ráno a také v dalších dnech se předpokládá, že se vyskytne ranní mráz. Podrobnější informace nabízí web Agrorisk a celá naše tisková zpráva je na webu AV ČR k dispozici TADY.

Česká krajina 21. století už nemůže být jen o produkci surovin a plodin. Půda je v současnosti zhruba na polovině kapacity obsahu organické hmoty. Další úbytek organiky by znamenal zamířit někam k polopouštím. Při zádrži vody je třeba postupovat od každého centimetru krychlového půdy. Teprve zdravá struktura půdy s houbami a mikroorganismy zadržuje vodu. Nejen o tom má být komplexní strategický dokument Politika krajiny 2050, který vzniká ve spolupráci třech ministerstev a desítek odborníků a odbornic. V pořadu Českého rozhlasu Wave Podhoubí ho popisuje Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Rozhovor je v archivu k dispozici zde.

Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a koordinátor projektu Intersucho v rozhovoru pro Radiožurnál mluvil o tom, jak dobře Češi šetří s vodou i o tom, jak moc nás v tomto roce ovlivní sucho. „Nejhůř je na tom asi Vysočina, východní Čechy, velká část severních a jižních Čech. Také dostupnost vody v půdě v tradičních oblastech, jako jižní Morava a severozápadní Čechy, je teď na velmi nízkých úrovních,“ říká. Celý rozhovor je v archivu Radiožurnálu k dispozici zde.

Loňský rok byl podle Světové meteorologické organizace (WMO) nejteplejší v historii měření. A stejně tak tomu bylo u celého desetiletí. Situaci pro TN Live okomentoval klimatolog Pavel Zahradníček v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Více na webu TN najdete zde.

Ve čtvrtek 20. 3. v 10:01 hod. přešla Země z astronomické zimy do astronomického jara. Nastala jarní rovnodennost. Projevy jara na Zemi ovlivňují počasí a měnící se klima. Dobře to ukazují záznamy vědců, kteří sledují životní, tzv. fenologické fáze rostlin, které se každý rok opakují (například kvetení). Ze záznamů je zřejmé, že se rostliny po zimě probírají čím dál tím dřív. Jak se vegetace v Česku v těchto dnech vyvíjí oproti normálu? Nejen o tom, ale také o projektu fenofáze.cz hovořila ve Studiu6 ČT24 bioklimatoložka Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý rozhovor je k dispozici zde.

Náš další web Klimatická změna také přešel radou inovací. Jednou z podstatných změn je to, že kromě odhadů budoucího vývoje založených na nejnovějších datech, má být tento web také průvodcem uživatele po očekávaných dopadech, ale i možných řešeních změny klimatu, a to nejen v oblasti zemědělství a lesnictví. Jakými dalšími změnami web přešel, komentuje v tiskové zprávě Miroslav Trnka a Lenka Bartošová. K dispozici je pro Vás ZDE.

"Začíná startovat vegetace, a to i vzhledem k vyšším teplotám v minulém týdnu - a potřebuje spoustu vláhy. Když jí hned na začátku sezóny máme málo, musíme spoléhat na to, jestli přijdou jarní vydatné deště, které to celé zachrání, nebo se rozvine sucho podstatně vyšších rozměrů," komentuje aktuální situaci klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Jak hodnotí březnové počasí ve srovnání s předchozími roky? Jaké jsou predikce Intersucha? A implementuje stát opatření, která by pomohla řešit jak sucho, tak i výkyvy teplot? Celý rozhovor týdeníku Respekt je k dispozici ZDE.

Funkce lesů lze hodnotit různými způsoby. Zajímavé možnosti nabízejí metody dálkového průzkumu Země. Tým vědců z několika institucí při řešení výzkumného projektu zpracoval certifikovanou metodiku Ohodnocení ekosystémových funkcí lesních porostů pomocí metod dálkového průzkumu Země (DPZ). Vědci v metodice představují postupy, jak sledovat a kvantifikovat vybrané ekosystémové funkce lesních porostů pomocí metod založených na datech DPZ (satelitních i leteckých), které mohou sloužit pro sledování dlouhodobých trendů a aktuálního stavu produkční a regulační funkce lesů v ČR. Funkce regulační je schopnost lesních ekosystémů regulovat hydrologické a klimatické podmínky prostřednictvím jejich vlivu na energetickou a vodní bilanci v krajině a v atmosféře. celý článek portálu ekolist.cz je k dispozici ZDE.

I v tomto roce zaznamenáváme znovu časný nástup jara. Tentokrát ale v kombinaci s prohlubujícím se suchem. Téma bylo ve vysílání rádia Prostor probírané s Lenkou Bartošovou z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý rozhovor je k dispozici ZDE.

Letošní nástup jara je z hlediska reakce přírody opět velmi časný. Habry v Lanžhotě na Břeclavsku předloni a pak i loni rašily rekordně brzy za dobu pozorování od roku 1951. Letos se proti loňsku o tři dny opozdily, vyrašily 10. března. Nicméně v posledních třech letech činí tento posun téměř měsíc, uvedla Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Tisková zpráva je k dispozici ZDE.

Zlínský kraj, jižní a východní Čechy a Českomoravská vrchovina. To jsou oblasti, které trápí výrazný nedostatek vody. Projekt InterSucho spočítal, že větší sucho než obvykle je na dvou třetinách území Česka. „Podíváme-li se na mapu Evropy, je zřejmé, že na východ od nás – zejména na Ukrajině, ale také na Slovensku – panuje už několik měsíců poměrně intenzivní sucho a ta epizoda se posouvá pomalu směrem na západ na naše území,“ vysvětluje Miroslav Trnka z projektu InterSucho. Celý rozhovor pro Radiožurnál je k dispozici ZDE.

Vážení uživatelé, portál Intersucho přešel do nové podoby. Z toho důvodu mohou být některé jeho funkce v těchto dnech omezené nebo informace nemusí být dostupné ve standardním čase. Děkujeme Vám za trpělivost.

Novinky a změny jsme představili na společném tradičním diskusním setkání uživatelů portálů Intersucho a Agrorisk ve Větrném Jeníkově 25.2.2025. Pro další zájemce je prezentace prof. Miroslava Trnky a kolektivu k dispozici k nahlédnutí v PDF verzi níže.

Budeme moc rádi za jakoukoliv Vaší zpětnou vazbu, názory či dotazy, které nám, prosím, zasílejte na adresu hodnoceni.sucha@czechglobe.cz

 „Na většině území ČR, včetně Vysočiny, sledujeme deficit půdní vláhy, který se pohybuje zhruba okolo 20 až 40 mm. To je pro tuto část roku neobvyklé, protože půda by měla být v tuto dobu dostatečně vlhká, aby rostliny měly dostatek vláhy pro svůj růst,“ uvedl Petr Hlavinka, člen týmu portálu Intersucho. Celý rozhovor pro Český rozhlas je k dispozici ZDE.

V roce 2025 pro Vás tým Intersucho připravili novou publikaci Podnebí, počasí a zemědělství.

25.2.2025 se uskutečnilo tradiční diskusní setkání uživatelů portálů Intersucho a Agrorisk. Některé z přednášek jsou pro Vás k nahlédnutí níže.

Vědeckou obec znepokojuje neustávající nárůst teploty . Leden byl dle dat evropské služby Copernicus nejteplejším lednem v dějinách měření. Navíc podvanácté v řadě teplota přesáhla úroveň oteplení o 1,5 ° Celsia ve srovnání s obdobím let 1850 až 1900. Rok už je tedy globální teplota nad cílem Pařížské dohody. Jak vysvětluje Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, každý stupeň násobí rizika i negativní dopady – zejména sucha, protože dle modelů bude srážek stejně, ale z krajiny se bude vypařovat více vody. Celý článek pro SeznamZpravy.cz je k dispozici ZDE.

Start prvního jarního měsíce je pro zhruba dvě třetiny Česka suchý. Půda do hloubky jednoho metru je proti průměrnému stavu v letech 1961 až 2015 sušší zhruba na východ od Prahy, naopak na západ od hlavního města je situace dobrá. Na vině je zima velmi chudá na srážky, které navíc, jak je v posledních letech běžné, padají častěji ve formě deště než sněhu. ČTK to řekl bioklimatolog a jeden z hlavních tvůrců projektu Intersucho Miroslav Trnka. Celý rozhovor je k dispozici ZDE.

O víkendu nastane meteorologické jaro. Končící zima přitom byla opět teplotně nadprůměrná. Sněhu bylo málo a v únoru skoro nepršelo. Na některých místech se tak už teď začíná projevovat sucho. Vědci upozorňují, že se prodlužuje i vegetační sezona. Místo 180 až 200 dnů na přelomu tisíciletí teď na některých místech trvá až 230 dnů. Za dvacet let se podle odborníků může prodloužit o dalších dvacet dnů a patrné to bylo už loni. „Jaro začalo skutečně velmi brzy, což znamená, že vegetace nastoupila brzy. Například meruňky na jižní Moravě vykvetly už v druhé půlce března. Samozřejmě jarní mrazíky, které se tradičně v tuto dobu vyskytují, úrodu zničily,“ uvedl Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Článek ČT24 je k dispozici ZDE.

Loňský rok byl v Česku plný meteorologických extrémů, ale už brzy by nám takový rok mohl připadat normální, řekl v úterý bioklimatolog Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR na setkání tvůrců a uživatelů projektu Intersucho. Množství extrémů je výrazně vyšší, než tomu bývalo v dřívějších dekádách. „Poslední dva roky byly nejteplejší nejen globálně, ale i v Česku. V atmosféře je daleko více energie než dříve,“ poznamenal Žalud. Dodal, že jediným původcem tohoto oteplování je lidská činnost. Celý článek ČT24 je k dispozici ZDE.

Zástupci zemědělců i obchodníků jsou si poměrně jistí, že do cen potravin bude v budoucnu zřejmě stále víc promlouvat i klimatická změna, kvůli jejímuž zpomalení unijní Zelená dohoda vznikla. Pro Česko by růst průměrné globální teploty mohl znamenat i to, že některé plodiny vyrostou tam, kde se jim dřív nedařilo. Pro zemědělství ve střední Evropě to podle Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky může mít pozitivní dopad. Zároveň ale klimatická změna zvyšuje riziko výkyvů počasí. Ať už jsou to jarní mrazíky jako loni nebo dlouhé sucho. Celý článek iRozhlasu je k dispozici ZDE.

S pracovním týdnem skončila vlna ledových dnů, tedy takových, kdy teploty přes den nevystoupily nad nulu. Období, kdy se tyto dny vyskytují, se každou dekádu zkracuje. Letos bylo zatím 19 ledových dnů, přitom v letech 1961 až 1970 jich bylo průměrně 47. V dekádě 2011 až 2020 jich bylo průměrně 24 za rok, takže je podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR pravděpodobné, že letos jich bude ještě méně. Článek pro iROZHLAS je k dispozici ZDE.

Středoevropské zemědělství ohrožují budoucí změny teplot. Dospěli k tomu vědci, kteří na základě dat získaných i z českých dubů vytvořili přehled klimatu v tomto regionu a podívali se na to, jak vypadá možný vývoj do budoucna. V novém výzkumu mezinárodní vědecký tým, v němž byla i řada českých expertů z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, využil historické údaje, aby popsal dopady změn klimatu na zemědělství za poslední dva tisíce let. Článek ČT24 je k dispozici ZDE.

Silné mrazy mohou ohrozit porosty ozimých obilovin a řepky na polích. Podle webu Agrorisk bude patrně nejhorší situace v úterý, ale aktuálně hrozí značné riziko vymrznutí porostů i v pondělí, ve středu a ve čtvrtek. K poškození je podle bioklimatologa z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Zdeňka Žaluda potřeba, aby teploty klesly alespoň na minus 15 stupňů. Celý článek portálu agrisk.cz je k dispozici ZDE.

Globální oteplování se podepisuje na nižší produkci ječmene i chmele, které ovlivňují chuťový profil piva. O výzvách, kterým nápoj oblíbený nejen u Čechů, čelí, informuje BBC s odkazem na studii Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Podle Miroslava Trnky bude čím dál obtížnější vypěstovat takzvaný ušlechtilý chmel, který se k vaření piva využívá v Evropě po staletí. Celý článek pro Novinky.cz (včetně odkazu na článek BBC) je k dispozici ZDE.

S potěšením Vás zveme k účasti na otevřené pracovní setkání spolupracovníků a uživatelů portálu intersucho.cz, které se bude konat 25. února 2025 (úterý) v prostorách KD Větrný Jeníkov (Větrný Jeníkov č. p. 198, okr. Jihlava).

Los Angeles v plamenech. Masivní požáry pohltily celé čtvrti největšího města Kalifornie. Jak to, že se oheň nedaří dostat pod kontrolu? A proč atmosféra funguje jako houba? V podcastu iROZHLASU Vinohradská 12 odpovídá na otázky bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV Miroslava Trnka. Celý rozhovor je dostupný ZDE.

Dění posledních dní v Los Angeles je noční můrou místních obyvatel, ale i hasičů. Ti jsou totiž podle Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, který požáry studuje a spoluvytvořil i předpovědní systém pro zjišťování požárního rizika, v podstatě bezmocní. Jakmile se dostane požár do zabydlené oblasti za takových podmínek, jaké v posledních dnech panují v Los Angeles, hasiči podle něho nemají šanci mu efektivně čelit. Celý rozhovor pro Seznam Zprávy je k dispozici ZDE.

Ohně, které svírají Los Angeles, jsou kvůli klimatickým podmínkám jedny z nejsilnějších v dějinách. Letos se sešlo rovnou několik příčin, jež udělaly z Kalifornie extrémně hořlavé místo. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Kalifornie letos prošla pozoruhodnou kombinací jevů, která způsobila, že právě okolo Los Angeles bylo na začátku ledna obrovské množství vyschlých rostlin. „Dostatek vláhy vedl k bujnému růstu vegetace v první polovině roku 2024,“ popsal Trnka. Ale pak přišlo sucho trvající od léta, které trávu vysušilo. „Aktuální deficit vláhy se tak potkal s mimořádně narostlou vegetací z loňského roku.“ Jeho kolegyně Monika Hlavsová pak doplňuje, že v Kalifornii a na jihozápadě USA byly dlouhodobě pozorovány nižší než obvyklé hodnoty obsahu půdní vláhy a také hlášeny dopady sucha. Celý rozhovor pro ČT24 je k dispozici ZDE.

Extrémně ničivé požáry v Los Angeles jsou důsledkem několika nepříznivých okolností, které se momentálně nahromadily. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR jde o oblast, v niž intenzivně a často hořelo i v minulých stoletích, a to pravděpodobně i na podstatně větší ploše. Jenže velké protipožární úsilí ve 20. století přispělo paradoxně k akumulaci biomasy jako paliva a stále citelněji se projevují dopady klimatické změny v podobě dlouhotrvajícího intenzivního sucha, výrazně vyšších teplot a posunu v jarních deštích. Celý rozhovor pro ČTK je k dispozici ZDE a rozhovor je také dostupný pro Blesk.cz ZDE.

Dlouhodobě srážek v zimě sice přibývá, ale kvůli změnám klimatu již nejsou sněhové, řekl v rozhovoru s ČTK klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Předpokládá, že do roku 2050 bude sněhová pokrývka poloviční, než je v současné době, a do konce století pouze třetinová, pokud se nebude bojovat se změnami klimatu a oteplováním. Rozhovor ČTK je k dispozici ZDE.

Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR pro CNN Prima News komentuje nejteplejší rok v historii měření. Rozhovor je od 29:35 minuty k dispozici ZDE. 

Loňský rok byl v Brně srážkově výrazně nadprůměrný. Napršelo 619 mm. Je to je o 128 mm více, než je průměr za roky 1961 až 1990, uvedl na síti X klimatolog Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Pavel Zahradníček. Celý komentář ČTK je k dispozici ZDE.

Podmínky pro pěstování řady plodin se v některých částech Česka zhoršují a budou zhoršovat s postupujícími dopady klimatické změny, avšak jinde ve světě to bude ještě rychlejší. Proto může být v ČR nadále výhodné pěstovat například pšenici i při větším riziku sucha, protože někde už ji nevypěstují vůbec, nebo s horšími výsledky. Čeští zemědělci tak mohou na globálním trhu stále uspět, řekl bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Zemědělcům podle něj nezbývá, než se co nejrychleji adaptovat na měnící se klimatické podmínky. Celý rozhovor pro ČTK je k dispozici ZDE.

Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR odpovídal na otázky Zpravodaje Regionální agrární komory Pardubického kraje spojené se současným zemědělstvím. 

Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zkoumá, jak půdu v Česku, zpustošenou dekádami intenzivní orby a používáním syntetických hnojiv a pesticidů znovu ozdravit a připravit na budoucí vysoké teploty v důsledku klimatické změny. Může tomu pomoci i fakt, že zemědělci dostanou zaplaceno za zachycování uhlíku v půdě. „Čeká se také na to, jak budou vypadat systém obchodování s emisními povolenkami v zemědělství neboli Agro-ETS,“ připomíná Klem. Celý článek pro ekonews.cz je k dispozici ZDE.

SustES je projekt Ústavu výzkumu globální změny, který zkoumá projevy probíhajících klimatických změn a jejich důsledky na biosféru a lidskou společnost. Dokáže poskytnout i data, na jejichž základě se mohou zemědělci rozhodnout, zda a co se jim při stále vážnějších vlivech klimatických změn ještě vyplatí pěstovat. Cílem projektu je vyvinout nový koncept pro identifikaci rizik a adaptační strategie pro zajištění udržitelnosti ekosystémových služeb, potravinové bezpečnosti v podmínkách probíhajících klimatických i socioekonomických změn. Víc o projektu v rozhovoru s profesorem Miroslavem Trnkou, který při příležitosti ocenění REGIOSTAR Awards 2024 odpovídal pro slovenský zpravodajský portál EURACTIV.

Centrum Voda je projekt, který se snaží odpovědět na otázku, zda budeme mít i nadále dostatek kvalitní vody. Klimatická změna a sní spojené sucho i chování a požadavky člověka vodu ohrožují a pro nejbližší budoucnost je třeba hledat řešení a východiska. Konference se účastnil i prof. Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a na již 4. ročníku za kolektiv autorů představil aktuální scénáře klimatické změny a jejich využití pro prognózu dostupnosti vody. Celá přednáška je k dispozici ke stažení níže a průběh konference je zaznamenaný ZDE.

Zemědělství je jedním z odvětví nejvíce ohrožených klimatickou změnou, a to nejen z pohledu budoucí produkce potravin a jejich kvality, ale i vzhledem k potenciálnímu ohrožení dalších ekosystémových funkcí, jako je zajištění pitné vody či biodiverzity.

Je možné překonat tuto výzvu šlechtěním nových odolných odrůd, pěstováním nových druhů plodin, nebo musíme změnit celý systém hospodaření v krajině, který bude postavený na zachování a zvyšování půdní úrodnosti a ukládání uhlíku v půdě? I na tohle vám v úterý 5.11. v 16:00 v Praze na Národní odpoví Karel Klem z Ústav výzkumu globální změny v rámci cyklu přednášek Týdne AV CŘ.

Týden Akademie věd ČR má za sebou dvě úspěšné dekády a i tento rok zveme zájemce o vědu nejen do samotného sídla Akademie na Národní třídě v Praze, ale především na naše různá pracoviště, kde ukazujeme naše nejnovější úspěchy a představujeme, na čem vědci a vědkyně dlouhodobě pracují. Vybrat si z toho, co pro vás nachystal Ústav výzkumu globální změny si můžete TADY. Zveme vás. 

Rok mrazů, veder a extrémních lijáků. Děje se něco mimořádného, nebo se jen historie opakuje? Které jevy přírody už dokážeme předvídat a jak přesně? Hostem Václava Moravce v pořade Fokus byl v díle s názvem Počasí a člověk i bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Tato část pořadu je ke zhlédnutí ZDE. 

Kvůli extrémním dešťům, které Česká republika zažila v září letošního roku, se tento měsíc zařadil mezi nejdeštivější v historii. Podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR průměrné srážky v Brně za září dosahují čtyřiceti milimetrů. Letošní devátý měsíc roku tento průměr téměř čtyřnásobně překonal. Rozhovor pro Brněnský deník Rovnost je k dispozici ZDE.

Počasí, jak jsme ho znali, končí a politici by na to měli reagovat, pokud chceme život v Česku zachovat co nejsnesitelnější. I to je výsledek ankety předních českých expertů na klima. Jejich pohled přinášíme po nejteplejším létě v historii a po ničivých povodních. Zaznělo i to, že Česko zatím míří k létům s běžnými teplotami nad 40°C a k výpadkům pitné vody. Jaká opatření by proti tomu klimatologové přijali, kdyby měli tu moc? K tématu mluví i klimatologové Alexander Ač a Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý rozhovor pro irozhlas.cz je k dispozici ZDE.

Pro zemědělce, kteří chtějí přejít z konvenčního na ekologické hospodaření, připravují vědci příručku. Podílí se na tom mimo jiných i vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Ještě letos v ní představí metody a přístupy, které umožní dosahovat srovnatelných výnosů, jaké mají pěstitelé v konvenčním zemědělství. Článek Českého rozhlasu je k dispozici ZDE.

Za jak dlouho se dá vysušit zaplavený dům? A v čem pomáhají po povodni statikům satelitní snímky z vesmíru? Spoluautor projektu Intersucho Martin Možný vysvětluje, jak se dá vegetační index využít k přesnému měření vláhy v půdě a pomoct tak při sledování náhlých přírodních katastrof. Celý díl popovodňového magazínu Českého rozhlasu je k dispozici ZDE.

Díky suchu, které v Česku panovalo koncem léta, měla půda obrovskou retenční schopnost a srážky v prvních dnech dokázala pojmout. To nás uchránilo před ještě horšími povodněmi, řekl v rozhovoru pro Novinky.cz klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý rozhovor je k dispozici ZDE.

S velkými povodněmi jsme již měli zkušenosti a předpověď situace byla jasná několik dnů dopředu, což nám dalo čas na koordinaci a přípravy. Pomohlo také sucho- půda tak měla obrovskou retenční schopnost a první dny srážky dokázala pojmout, což nás uchránilo před ještě horší situací, než nyní panuje. Řekl pro deník Právo klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu. Vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost. Výsledky představili na konferenci 16. září 2024. Klimatolog prof. Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR mluvil i o tom, jak mohou extrémní meteorologické jevy poškodit úrodu více druhů zemědělských plodin a také jak nám pomáhají systémy včasné výstrahy jako jsou právě Intersucho.cz, Agrorisk.cz nebo Firerisk.cz. Více o výsledcích, kterých vědci dosáhli si můžete přečíst ZDE. 

Ústav výzkumu globální změny AV ČR v spolupráci s Masarykovou univerzitou a Odborem životního prostředí připravily výstavu ZMĚNA KLIMATU – poznej, pochop, pomoz, kterou je ještě do 24. září možné navštívit v Urban centru v Brně. Výstava přibližuje příčiny a projevy změny klimatu a ukazuje, jak se s nimi vyrovnáváme. V rámci doprovodního programu výstavy mluvil v cykle přednášek klimatolog Pavel Zahradníček i o tom, jak se tato změna projevuje na zemědělské produkci – budeme mít díky změně klimatu lepší víno, budeme moci pěstovat pomeranče či lanýže? A jakou hrozbu znamená změna klimatu pro naše lesy?

Silné deště a následné záplavy vyvolaly vzpomínky na podobné události z minulých let. I mnozí starostové z postižených obcí srovnávali rozsah škod s tím, jak to vypadalo v letech 1997 nebo 2002, jinde mohli využít protipovodňových opatření vybudovaných na základě zkušeností z předchozích kalamit. „Každá povodeň je specifická, ale zejména na severu Moravy se blížila a v řadě profilů překročila to, co zažili v roce 1997,“ srovnává bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý rozhovor pro Český rozhlas je k dispozici ZDE.

Bioklimatolog prof. Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR mluvil v rámci reportáže BBC o aktuální povodňové situaci v České republice i o tom, jakou roli tu mohla sehrát změna klimatu. Vstup v anglickém jazyku je k dispozici v čase 8:13, hned po vyjádření ministra vnitra ČR Víta Rakušana, TADY.

Problémy kvůli nadměrným srážkám se netýkají jen Česka, ale celé střední Evropy. Poláci, Rakušané i Slováci očekávají silné deště především v regionech blízko u hranic s Českou republikou. Extrémní počasí se ale objevuje i jinde ve světě. "Většina hydrologů se shoduje v tom, že klimatická změna se obecně propisuje i do těchto extrémů. Na druhou stranu, situace, která je teď tady, vždy vzniká nějakým regionálním mechanismem. Množství vláhy, která se k nám dostává, je reakcí třeba na ty vysoké teploty, které jsme tady měli," řekl pro TN.cz expert v oboru hydrodynamického modelování, hydrologie a monitoringu v oblasti hydrauliky otevřených koryt a povrchového odtoku z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Evžen Zeman. Celý článek je k dispozici ZDE.

Načasování extrémních srážek přichází vesměs vhod. Půda není po mimořádně teplém a suchém závěru vegetačního období vyprahlá tak, aby se po ní voda svezla, ale je připravena se nasytit. To nám teď může pomoci překlenout začátek velkých srážek, řekl v rozhovoru pro Novinky a Právo bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Celý článek je k dispozici ZDE. 

Nynější silné a vytrvalé deště jsou pro září velmi netypické, je ale složité tvrdit, že jsou projevem klimatické změny. Neexistuje na to jasná odpověď, řekl ČTK Václav Rára z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V září se obyčejně teploty v noci a ráno dostávají plošně pod 10°C a atmosféra tak už nedokáže zadržet velké množství vodní páry. Srážky s extrémně vysokými úhrny za velmi krátkou dobu jsou proto podle Ráry typické spíše pro teplé letní měsíce, což lze vidět na povodních z července 1997 či srpna 2002. Celý článek je k dispozici ZDE.

Meteorologové ve středu vydali výstrahy před extrémními srážkami a povodňovým ohrožením s extrémním stupněm nebezpečí. Vydatné až extrémní deště mají začít ve čtvrtek a hrozí až do neděle. Varování před povodňovým nebezpečím zatím platí od pátku až do odvolání. Krajina je podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR nyní schopná pojmout významné množství vody, přesto není pochyb, že potenciál k povodním tu v příštích dnech bude. Záležet bude hlavně na zatím těžko předvídatelných faktorech. Celý článek je k dispozici ZDE.

Projekt SustES, podpořený z výzvy Excelentní výzkum Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, se díky svému revolučnímu přístupu dostal mezi finalisty prestižní evropské soutěže REGIOSTARS 2024. I vy ho můžete svým hlasem podpořit TADY. Projekt se věnuje tvorbě adaptačních strategií pro udržitelné ekosystémové služby a potravinovou bezpečnost v nepříznivých podmínkách prostředí. Projekt Ústavu výzkumu globální změny AV ČR se stal lídrem v oblasti klimatického výzkumu České republiky (a střední Evropy). Jaké inovativní příležitosti projekt SustES přináší pro udržitelný rozvoj a co motivovalo tým projektu k účasti v soutěži REGIOSTARS 2024? To vysvětluje bioklimatolog prof. Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR ZDE.

Česko má za sebou další ze série horkých dní. Opět padaly teplotní rekordy. Dosavadní maximum pro páté září překonalo nebo vyrovnalo 74 ze 170 stanic, které fungují alespoň 30 let. Rozhovor na aktuální téma s bioklimatologem Miroslavem Trnkou z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR je k dispozici ZDE.

Hasičský záchranný sbor varuje, že požár, jako se odehrál v létě před dvěma lety v Národním parku České Švýcarsko, se může opakovat. Upozorňují, že je zapotřebí učinit některé zásadní změny, aby se extrémně rozsáhlé lesní neopakovaly. Varování hasičů přichází v době, kdy je v Česku – zejména na jižní Moravě – velmi vysoké riziko požárů. „Do pátku bude situace kritická. Až 90 procent území republiky bude mít aspoň středně vysoké požární riziko a 40 procent vysoké, tedy dvě nejhorší kategorie,“ upozorňuje web FireRisk. Bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR ve vyjádření pro tisk uvedl, že současná situace je neobvyklá tím, jak dlouhé je nepřetržité období s vysokým požárním rizikem. Celý článek portálu Finanční a ekonomické informace je k dispozici ZDE. 

Riziko šíření požáru je v současnosti v Česku velké a na jižní Moravě velmi vysoké. Vyplývá to z předpovědi, která je několikrát denně aktualizovaná na webu FireRisk. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR má na to, že nyní hrozí v české krajině vysoké riziko šíření požárů vliv více faktorů. „Díky deštivému jaru a průměrnému létu máme relativně bujnou sezonní vegetaci v podrostu, například v podobě trav. Ty nyní dozrály a uschly, nebo začínají usychat. Také jemné palivo, tedy drobné větve a mrtvá biomasa v bylinném patru, je suché.“ Klimatolog Pavel Zahradníček, rovněž z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR dále dodává, že významně se riziko zvýšilo v posledním týdnu, kdy v Česku pršelo jen málo a lokálně a teploty přesahovaly na většině území často 30°C a podobné horké a suché počasí má trvat ještě několik dnů. Navíc k nám proudí horký vzduch od jihu. Shrnul po řadu dnů neměnnou situaci. Celý článek AV ČR je k dispozici ZDE.

Takový začátek září Česko nepamatuje. Teploty jsou neobvykle vysoké, ještě více ale překvapuje jiná věc. Bezprecedentně vysoké riziko požárů. To navíc bude pokračovat i příští týden. Vlivem klimatické změny bude ale takto extrémních roků přibývat. "Požární sezona bude začínat a končit dříve," říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. A varuje lidi, aby byli obzvláště opatrní. Celý článek pro Aktuálně.cz je k dispozici ZDE.

S jednatřiceti tropickými dny už letošní rok patří mezi nejteplejší. I v září setrvává v teplotách nad 30°C. Miroslav Trnka, bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR mluví o tom, jak na to nejsou připravené školní budovy, jak rychle usychá vegetace, zejména ta, která je sezónní a co to znamená pro zásoby vody, zemědělské plodiny, pro živočišné druhy a přírodu vůbec. Celý rozhovor pro Český rozhlas je k dispozici ZDE.

Současné dlouhotrvající suché a velmi horké počasí přináší v letošním netypickém roce zemědělcům další potíže. Komplikuje dozrávání plodin, které jsou ještě na poli, což je nejčastěji kukuřice, cukrová řepa či brambory. Horko navíc rostliny stresuje. Další potíže počasí způsobuje při setí řepky. Podmínky pro její vzcházení jsou špatné, řekl ČTK Miroslav Trnka-bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý článek je k dispozici zde.

Bouřky a deště v posledním týdnu zvýraznily regionální rozdíly mezi různými částmi Česka v míře půdního sucha. Momentální situace ještě není od průměrného stavu v letech 1961 až 2015 výrazně horší, no s ohledem na přetrvávající velmi teplé a srážkově chudé počasí odborníci z projektu Intersucho očekávají, že v dalších dnech se bude situace zhoršovat a za týden by suchem měla trpět pětina území. Celý článek ČTK je k dispozici ZDE.

Nadprůměrné srážky prozatím zachránily Česko před scénářem, že by krajina trpěla extrémním suchem. Na osmdesáti procentech území přesto není dostatek půdní vláhy, podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu globální změny Akademie věd navíc bude suchých epizod přibývat. Měli bychom se na to připravit tím spíš, že jsme od přírody dostali krátký oddechový čas. Celý článek pro novinky.cz je k dispozici ZDE.

Jak by mohl vypadat ideální městský trávník, se snaží zjistit brněnští vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Takový, který by v parném létě co nejvíc ochlazoval okolí, měl vhodnou výšku, stačilo ho posekat třeba jen dvakrát ročně a nebyl by nákladný na údržbu. Aby vědci získali co nejvíce dat, prosí o spolupráci i obyvatele Brna, kteří mohou podle pokynů na webu posílat fotografie trávníků. "Tvrdá data poskytnou argumenty těm, co se o zeleň starají," řekl ČTK vedoucí výzkumu Daniel Kopkáně. „Ukazuje se, že dobře plní roli i trávník, který je vysoký deset až 20 centimetrů, to je myslím pro lidi snesitelné. Navíc trávníky mohou mít různé funkce. Některé jsou pobytové a u nich je lepší, když jsou kratší a odolnější proti ošlapu, ale jsou i pohledové, kam lidé nechodí. Celý článek je k dispozici ZDE.

„Sucho“ je velmi obecný termín a zahrnuje celou škálu jevů, které se můžou projevovat poměrně rozdílně. Často mluvíme například o suchu meteorologickém, které definujeme jako nedostatek atmosférických srážek nebo zápornou klimatologickou vodní bilanci mezi srážkami a výparem, či o suchu hydrologickém, projevujícím se sníženým průtokem v řekách, či nízkou hladinou podzemních vod. Jan Řehoř z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, se konkrétně vyjádřil k suchu, které je často nazýváno jako „zemědělské“. Celý článek pro trvaleudrzitelnezemedelstvi.cz je k dispozici ZDE.

Průběh počasí byl nejen mezi zemědělci jedním z nejdiskutovanějších témat prvních měsíců letošního roku. Profesor Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR informuje o jeho stavu v časopise Úroda. Článek je k dispozici ZDE. 

Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny. Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE.

Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku. Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.

Podle Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny je jasné, že se klima mění. Klimatologové jsou jen překvapeni, jak se oteplování zrychluje. Frekvence extrémních jevů jako jsou suchá období a extrémní srážky se podle jeho slov obecně zvyšuje. "Adaptace na klimatické změny nebude jednoduchá. Nestačí se zaměřit na jeden nebo dva projevy změny klimatu. Je třeba zvyšovat retenci krajiny tam, kde má největší efekt, například v horní části povodí." Celý rozhovor pro ekolist.cz je k dispozici ZDE.

Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky popisuje budoucí scénáře dalšího vývoje klimatu v České republice. Celý rozhovor pro Deník.cz je k dispozici ZDE. 

Kolik mrtvého dřeva by mělo zůstávat v lese, by měl jasně stanovit nový zákon o lesnictví. Změny v novele zákony doporučuje přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby. Podle něj se většina mrtvého dřeva v posledních letech sbírá a půdě poté chybí živiny. Zároveň dodal, že by zákon měl stanovit povinnost pěstovat smíšené lesy bez ohledu na stáří stromů a ponechat v lese i staré stromy. Celý článek pro ČTK k dispozici ZDE. 

Jelikož srážky přicházejí v posledních týdnech v podobě bouřek či přívalových dešťů, jsou velmi nerovnoměrně rozložené a na mapě se objevila i suchá oblast táhnoucí se východně od Prahy k Hradci Králové a na jih k Havlíčkovu Brodu. Jinde v republice je ale situace příznivá. Bioklimatolog a vedoucí týmu Intersucha Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR však připomíná, že současná situace s dostatkem vláhy je vhodnou dobou pro to, aby zemědělci dělali řadu opatření proti suchu, ale právě dostatek vody podle něj prosazování těchto opatření brzdí. V době klimatické změny je však podle něj jen otázkou času, kdy vlhčí období znovu vystřídá sucho. Celý článek ČTK k dispozici ZDE. 

Jak se krajina přizpůsobuje změně klimatu a co pro to děláme my? V novém programu Lesů ČR Adaptujeme lesy, se každý díl věnuje jednomu adaptačnímu tématu, například opatřením, která zvyšují biodiverzitu, ale i postupům při obnově porostů či ochraně lesa. Druhý díl se věnuje způsobům obnovy lesa v závislosti na lokalitě a druhu obnovovaného porostu. Celý díl je k dispozici ZDE. 

17. června si svět tradičně připomíná boj proti suchu a rozšiřování pouští. Každoročně se jeho prostřednictvím svět obrací k tématu prohlubujícího se sucha a degradace půdy v ohrožených oblastech. Jak vypadá letošní osvětová kampaň a co je podle Ministerstva životního prostředí pro Českou republiku zásadní? Tiskovou zprávu MŽP si můžete přečíst ZDE.

Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z CzechGlobe je právě teď chvíle, kdy by zemědělci měli zkoušet zavádět opatření, která by měla zabraňovat vážným dopadům sucha v budoucnu. To zahrnuje pěstování meziplodin, zlepšování zásoby organické hmoty v půdě, zlepšování půdních vlastností nebo změny v osevním postupu. Zatím se to však neděje. „V roce, kdy není sucho a kdy bychom proti němu měli přijímat opatření a budovat vodní rezervy, k tomu není motivace. Protože vody je dost,“ vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Celý článek k přečtení ZDE. 

Je to po více než deseti letech poprvé, kdy v Česku na začátku června není výrazné sucho. „Srážky v posledních týdnech, hlavně toho bouřkového charakteru, doplnily půdní vláhu," říká pro týdeník Respekt Pavel Zahradníček, meteorolog, klimatolog a člen týmu Intersucha. Má to ale háček. „Máme dobrý stav v povrchové vrstvě, jenže v těch hlubších vrstvách je stav horší, než je obvyklé. Příští týden se nám oteplí, což bude znamenat vysychání povrchové vrstvy. Může přijít nový fenomén, tzv. bleskové sucho." Proč se povrchová voda nedostane hlouběji? A umí Česko pracovat s přebytkem vláhy, aby ji mohlo využít v dobách sucha? Podcast pro Respekt.cz je k poslechnutí ZDE. 

V půdě do hloubky čtyřiceti centimetrů už není sucho. Začátkem června je to v Česku poprvé za posledních deset let, informovali odborníci z projektu Intersucho. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky srážky posledních dní až týdnů naplnily půdu napříč Českem potřebnou vláhou. Celý článek a reportáž pro ČT24 k dispozici ZDE.

Bioklimatolog Miroslav Trnka z CzechGlobe připomíná, že podobné meteorologické jevy, jako je tornádo se na našem území děly už v minulosti. Klimatické změna nemusí hned znamenat větší množství tornád. Nezdá se, že by jejich počet rostl minimálně v těch místech, kde mají dlouhodobá měření (například v USA), ale roste počet tornád mimo obvyklou dobu, často se vyskytují ve skupinách a častěji se objevují na místech, kde se před tím nevyskytovaly. Celý rozhovor pro RTVS je k dispozici ZDE.

Pavel Zahradníček, meteorolog, klimatolog a člen týmu Intersucha, byl hostem pořadu Interview ČT24. Celý díl ke zhlédnutí ZDE.

Jak se krajina přizpůsobuje změně klimatu a co pro to dělají Lesy České republiky? Jejich nový program představuje seriál třinácti krátkých dílů. Každý díl se tematicky věnuje jednomu adaptačnímu tématu, například opatřením, která zvyšují biodiverzitu, ale i postupům při obnově porostů či ochraně lesa. V prvním díle si mimo jiné můžete poslechnout, jak si adaptaci lesa představuje ředitel CzechGlobe profesor Michal Marek. K zhlédnutí ZDE.