Aktuality

V roce 2025 pro Vás tým Intersucho připravili novou publikaci Podnebí, počasí a zemědělství.

S pracovním týdnem skončila vlna ledových dnů, tedy takových, kdy teploty přes den nevystoupily nad nulu. Období, kdy se tyto dny vyskytují, se každou dekádu zkracuje. Letos bylo zatím 19 ledových dnů, přitom v letech 1961 až 1970 jich bylo průměrně 47. V dekádě 2011 až 2020 jich bylo průměrně 24 za rok, takže je podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR pravděpodobné, že letos jich bude ještě méně. Článek pro iROZHLAS je k dispozici ZDE.

Středoevropské zemědělství ohrožují budoucí změny teplot. Dospěli k tomu vědci, kteří na základě dat získaných i z českých dubů vytvořili přehled klimatu v tomto regionu a podívali se na to, jak vypadá možný vývoj do budoucna. V novém výzkumu mezinárodní vědecký tým, v němž byla i řada českých expertů z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, využil historické údaje, aby popsal dopady změn klimatu na zemědělství za poslední dva tisíce let. Článek je k dispozici ZDE.

Silné mrazy mohou ohrozit porosty ozimých obilovin a řepky na polích. Podle webu Agrorisk bude patrně nejhorší situace v úterý, ale aktuálně hrozí značné riziko vymrznutí porostů i v pondělí, ve středu a ve čtvrtek. K poškození je podle bioklimatologa z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Zdeňka Žaluda potřeba, aby teploty klesly alespoň na minus 15 stupňů. Celý článek je k dispozici ZDE.

Globální oteplování se podepisuje na nižší produkci ječmene i chmele, které ovlivňují chuťový profil piva. O výzvách, kterým nápoj oblíbený nejen u Čechů, čelí, informuje BBC s odkazem na studii Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Podle Miroslava Trnky bude čím dál obtížnější vypěstovat takzvaný ušlechtilý chmel, který se k vaření piva využívá v Evropě po staletí. Celý článek pro Novinky.cz (včetně odkazu na článek BBC) je k dispozici ZDE.

S potěšením Vás zveme k účasti na otevřené pracovní setkání spolupracovníků a uživatelů portálu intersucho.cz, které se bude konat 25. února 2025 (úterý) v prostorách KD Větrný Jeníkov (Větrný Jeníkov č. p. 198, okr. Jihlava).

Los Angeles v plamenech. Masivní požáry pohltily celé čtvrti největšího města Kalifornie. Jak to, že se oheň nedaří dostat pod kontrolu? A proč atmosféra funguje jako houba? V podcastu iROZHLASU Vinohradská 12 odpovídá na otázky bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV Miroslava Trnka. Celý rozhovor je dostupný ZDE.

Dění posledních dní v Los Angeles je noční můrou místních obyvatel, ale i hasičů. Ti jsou totiž podle Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, který požáry studuje a spoluvytvořil i předpovědní systém pro zjišťování požárního rizika, v podstatě bezmocní. Jakmile se dostane požár do zabydlené oblasti za takových podmínek, jaké v posledních dnech panují v Los Angeles, hasiči podle něho nemají šanci mu efektivně čelit. Celý rozhovor pro Seznam Zprávy je k dispozici ZDE.

Ohně, které svírají Los Angeles, jsou kvůli klimatickým podmínkám jedny z nejsilnějších v dějinách. Letos se sešlo rovnou několik příčin, jež udělaly z Kalifornie extrémně hořlavé místo. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Kalifornie letos prošla pozoruhodnou kombinací jevů, která způsobila, že právě okolo Los Angeles bylo na začátku ledna obrovské množství vyschlých rostlin. „Dostatek vláhy vedl k bujnému růstu vegetace v první polovině roku 2024,“ popsal Trnka. Ale pak přišlo sucho trvající od léta, které trávu vysušilo. „Aktuální deficit vláhy se tak potkal s mimořádně narostlou vegetací z loňského roku.“ Jeho kolegyně Monika Hlavsová pak doplňuje, že v Kalifornii a na jihozápadě USA byly dlouhodobě pozorovány nižší než obvyklé hodnoty obsahu půdní vláhy a také hlášeny dopady sucha. Celý rozhovor pro ČT24 je k dispozici ZDE.

Extrémně ničivé požáry v Los Angeles jsou důsledkem několika nepříznivých okolností, které se momentálně nahromadily. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR jde o oblast, v niž intenzivně a často hořelo i v minulých stoletích, a to pravděpodobně i na podstatně větší ploše. Jenže velké protipožární úsilí ve 20. století přispělo paradoxně k akumulaci biomasy jako paliva a stále citelněji se projevují dopady klimatické změny v podobě dlouhotrvajícího intenzivního sucha, výrazně vyšších teplot a posunu v jarních deštích. Celý rozhovor pro ČTK je k dispozici ZDE a rozhovor je také dostupný pro Blesk.cz ZDE.

Dlouhodobě srážek v zimě sice přibývá, ale kvůli změnám klimatu již nejsou sněhové, řekl v rozhovoru s ČTK klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Předpokládá, že do roku 2050 bude sněhová pokrývka poloviční, než je v současné době, a do konce století pouze třetinová, pokud se nebude bojovat se změnami klimatu a oteplováním. Rozhovor je k dispozici ZDE.

Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR pro CNN Prima News komentuje nejteplejší rok v historii měření. Rozhovor je od 29:35 minuty k dispozici ZDE. 

Loňský rok byl v Brně srážkově výrazně nadprůměrný. Napršelo 619 mm. Je to je o 128 mm více, než je průměr za roky 1961 až 1990, uvedl na síti X klimatolog Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Pavel Zahradníček. Celý komentář ČTK je k dispozici ZDE.

Podmínky pro pěstování řady plodin se v některých částech Česka zhoršují a budou zhoršovat s postupujícími dopady klimatické změny, avšak jinde ve světě to bude ještě rychlejší. Proto může být v ČR nadále výhodné pěstovat například pšenici i při větším riziku sucha, protože někde už ji nevypěstují vůbec, nebo s horšími výsledky. Čeští zemědělci tak mohou na globálním trhu stále uspět, řekl bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Zemědělcům podle něj nezbývá, než se co nejrychleji adaptovat na měnící se klimatické podmínky. Celý rozhovor pro ČTK je k dispozici ZDE.

Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR odpovídal na otázky Zpravodaje Regionální agrární komory Pardubického kraje spojené se současným zemědělstvím. 

Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zkoumá, jak půdu v Česku, zpustošenou dekádami intenzivní orby a používáním syntetických hnojiv a pesticidů znovu ozdravit a připravit na budoucí vysoké teploty v důsledku klimatické změny. Může tomu pomoci i fakt, že zemědělci dostanou zaplaceno za zachycování uhlíku v půdě. „Čeká se také na to, jak budou vypadat systém obchodování s emisními povolenkami v zemědělství neboli Agro-ETS,“ připomíná Klem. Celý článek pro ekonews.cz je k dispozici ZDE.

SustES je projekt Ústavu výzkumu globální změny, který zkoumá projevy probíhajících klimatických změn a jejich důsledky na biosféru a lidskou společnost. Dokáže poskytnout i data, na jejichž základě se mohou zemědělci rozhodnout, zda a co se jim při stále vážnějších vlivech klimatických změn ještě vyplatí pěstovat. Cílem projektu je vyvinout nový koncept pro identifikaci rizik a adaptační strategie pro zajištění udržitelnosti ekosystémových služeb, potravinové bezpečnosti v podmínkách probíhajících klimatických i socioekonomických změn. Víc o projektu v rozhovoru s profesorem Miroslavem Trnkou, který při příležitosti ocenění REGIOSTAR Awards 2024 odpovídal pro slovenský zpravodajský portál EURACTIV.

Centrum Voda je projekt, který se snaží odpovědět na otázku, zda budeme mít i nadále dostatek kvalitní vody. Klimatická změna a sní spojené sucho i chování a požadavky člověka vodu ohrožují a pro nejbližší budoucnost je třeba hledat řešení a východiska. Konference se účastnil i prof. Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a na již 4. ročníku za kolektiv autorů představil aktuální scénáře klimatické změny a jejich využití pro prognózu dostupnosti vody. Celá přednáška je k dispozici ke stažení níže a průběh konference je zaznamenaný ZDE.

Zemědělství je jedním z odvětví nejvíce ohrožených klimatickou změnou, a to nejen z pohledu budoucí produkce potravin a jejich kvality, ale i vzhledem k potenciálnímu ohrožení dalších ekosystémových funkcí, jako je zajištění pitné vody či biodiverzity.

Je možné překonat tuto výzvu šlechtěním nových odolných odrůd, pěstováním nových druhů plodin, nebo musíme změnit celý systém hospodaření v krajině, který bude postavený na zachování a zvyšování půdní úrodnosti a ukládání uhlíku v půdě? I na tohle vám v úterý 5.11. v 16:00 v Praze na Národní odpoví Karel Klem z Ústav výzkumu globální změny v rámci cyklu přednášek Týdne AV CŘ.

Týden Akademie věd ČR má za sebou dvě úspěšné dekády a i tento rok zveme zájemce o vědu nejen do samotného sídla Akademie na Národní třídě v Praze, ale především na naše různá pracoviště, kde ukazujeme naše nejnovější úspěchy a představujeme, na čem vědci a vědkyně dlouhodobě pracují. Vybrat si z toho, co pro vás nachystal Ústav výzkumu globální změny si můžete TADY. Zveme vás. 

Rok mrazů, veder a extrémních lijáků. Děje se něco mimořádného, nebo se jen historie opakuje? Které jevy přírody už dokážeme předvídat a jak přesně? Hostem Václava Moravce v pořade Fokus byl v díle s názvem Počasí a člověk i bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Tato část pořadu je ke zhlédnutí ZDE. 

Kvůli extrémním dešťům, které Česká republika zažila v září letošního roku, se tento měsíc zařadil mezi nejdeštivější v historii. Podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR průměrné srážky v Brně za září dosahují čtyřiceti milimetrů. Letošní devátý měsíc roku tento průměr téměř čtyřnásobně překonal. Rozhovor pro Brněnský deník Rovnost je k dispozici ZDE.

Počasí, jak jsme ho znali, končí a politici by na to měli reagovat, pokud chceme život v Česku zachovat co nejsnesitelnější. I to je výsledek ankety předních českých expertů na klima. Jejich pohled přinášíme po nejteplejším létě v historii a po ničivých povodních. Zaznělo i to, že Česko zatím míří k létům s běžnými teplotami nad 40°C a k výpadkům pitné vody. Jaká opatření by proti tomu klimatologové přijali, kdyby měli tu moc? K tématu mluví i klimatologové Alexander Ač a Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý rozhovor pro irozhlas.cz je k dispozici ZDE.

Pro zemědělce, kteří chtějí přejít z konvenčního na ekologické hospodaření, připravují vědci příručku. Podílí se na tom mimo jiných i vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Ještě letos v ní představí metody a přístupy, které umožní dosahovat srovnatelných výnosů, jaké mají pěstitelé v konvenčním zemědělství. Článek Českého rozhlasu je k dispozici ZDE.

Za jak dlouho se dá vysušit zaplavený dům? A v čem pomáhají po povodni statikům satelitní snímky z vesmíru? Spoluautor projektu Intersucho Martin Možný vysvětluje, jak se dá vegetační index využít k přesnému měření vláhy v půdě a pomoct tak při sledování náhlých přírodních katastrof. Celý díl popovodňového magazínu Českého rozhlasu je k dispozici ZDE.

Díky suchu, které v Česku panovalo koncem léta, měla půda obrovskou retenční schopnost a srážky v prvních dnech dokázala pojmout. To nás uchránilo před ještě horšími povodněmi, řekl v rozhovoru pro Novinky.cz klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý rozhovor je k dispozici ZDE.

S velkými povodněmi jsme již měli zkušenosti a předpověď situace byla jasná několik dnů dopředu, což nám dalo čas na koordinaci a přípravy. Pomohlo také sucho- půda tak měla obrovskou retenční schopnost a první dny srážky dokázala pojmout, což nás uchránilo před ještě horší situací, než nyní panuje. Řekl pro deník Právo klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu. Vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost. Výsledky představili na konferenci 16. září 2024. Klimatolog prof. Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR mluvil i o tom, jak mohou extrémní meteorologické jevy poškodit úrodu více druhů zemědělských plodin a také jak nám pomáhají systémy včasné výstrahy jako jsou právě Intersucho.cz, Agrorisk.cz nebo Firerisk.cz. Více o výsledcích, kterých vědci dosáhli si můžete přečíst ZDE. 

Ústav výzkumu globální změny AV ČR v spolupráci s Masarykovou univerzitou a Odborem životního prostředí připravily výstavu ZMĚNA KLIMATU – poznej, pochop, pomoz, kterou je ještě do 24. září možné navštívit v Urban centru v Brně. Výstava přibližuje příčiny a projevy změny klimatu a ukazuje, jak se s nimi vyrovnáváme. V rámci doprovodního programu výstavy mluvil v cykle přednášek klimatolog Pavel Zahradníček i o tom, jak se tato změna projevuje na zemědělské produkci – budeme mít díky změně klimatu lepší víno, budeme moci pěstovat pomeranče či lanýže? A jakou hrozbu znamená změna klimatu pro naše lesy?

Silné deště a následné záplavy vyvolaly vzpomínky na podobné události z minulých let. I mnozí starostové z postižených obcí srovnávali rozsah škod s tím, jak to vypadalo v letech 1997 nebo 2002, jinde mohli využít protipovodňových opatření vybudovaných na základě zkušeností z předchozích kalamit. „Každá povodeň je specifická, ale zejména na severu Moravy se blížila a v řadě profilů překročila to, co zažili v roce 1997,“ srovnává bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý rozhovor pro Český rozhlas je k dispozici ZDE.

Bioklimatolog prof. Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR mluvil v rámci reportáže BBC o aktuální povodňové situaci v České republice i o tom, jakou roli tu mohla sehrát změna klimatu. Vstup v anglickém jazyku je k dispozici v čase 8:13, hned po vyjádření ministra vnitra ČR Víta Rakušana, TADY.

Problémy kvůli nadměrným srážkám se netýkají jen Česka, ale celé střední Evropy. Poláci, Rakušané i Slováci očekávají silné deště především v regionech blízko u hranic s Českou republikou. Extrémní počasí se ale objevuje i jinde ve světě. "Většina hydrologů se shoduje v tom, že klimatická změna se obecně propisuje i do těchto extrémů. Na druhou stranu, situace, která je teď tady, vždy vzniká nějakým regionálním mechanismem. Množství vláhy, která se k nám dostává, je reakcí třeba na ty vysoké teploty, které jsme tady měli," řekl pro TN.cz expert v oboru hydrodynamického modelování, hydrologie a monitoringu v oblasti hydrauliky otevřených koryt a povrchového odtoku z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Evžen Zeman. Celý článek je k dispozici ZDE.

Načasování extrémních srážek přichází vesměs vhod. Půda není po mimořádně teplém a suchém závěru vegetačního období vyprahlá tak, aby se po ní voda svezla, ale je připravena se nasytit. To nám teď může pomoci překlenout začátek velkých srážek, řekl v rozhovoru pro Novinky a Právo bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Celý článek je k dispozici ZDE. 

Nynější silné a vytrvalé deště jsou pro září velmi netypické, je ale složité tvrdit, že jsou projevem klimatické změny. Neexistuje na to jasná odpověď, řekl ČTK Václav Rára z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V září se obyčejně teploty v noci a ráno dostávají plošně pod 10°C a atmosféra tak už nedokáže zadržet velké množství vodní páry. Srážky s extrémně vysokými úhrny za velmi krátkou dobu jsou proto podle Ráry typické spíše pro teplé letní měsíce, což lze vidět na povodních z července 1997 či srpna 2002. Celý článek je k dispozici ZDE.

Meteorologové ve středu vydali výstrahy před extrémními srážkami a povodňovým ohrožením s extrémním stupněm nebezpečí. Vydatné až extrémní deště mají začít ve čtvrtek a hrozí až do neděle. Varování před povodňovým nebezpečím zatím platí od pátku až do odvolání. Krajina je podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR nyní schopná pojmout významné množství vody, přesto není pochyb, že potenciál k povodním tu v příštích dnech bude. Záležet bude hlavně na zatím těžko předvídatelných faktorech. Celý článek je k dispozici ZDE.

Projekt SustES, podpořený z výzvy Excelentní výzkum Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, se díky svému revolučnímu přístupu dostal mezi finalisty prestižní evropské soutěže REGIOSTARS 2024. I vy ho můžete svým hlasem podpořit TADY. Projekt se věnuje tvorbě adaptačních strategií pro udržitelné ekosystémové služby a potravinovou bezpečnost v nepříznivých podmínkách prostředí. Projekt Ústavu výzkumu globální změny AV ČR se stal lídrem v oblasti klimatického výzkumu České republiky (a střední Evropy). Jaké inovativní příležitosti projekt SustES přináší pro udržitelný rozvoj a co motivovalo tým projektu k účasti v soutěži REGIOSTARS 2024? To vysvětluje bioklimatolog prof. Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR ZDE.

Česko má za sebou další ze série horkých dní. Opět padaly teplotní rekordy. Dosavadní maximum pro páté září překonalo nebo vyrovnalo 74 ze 170 stanic, které fungují alespoň 30 let. Rozhovor na aktuální téma s bioklimatologem Miroslavem Trnkou z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR je k dispozici ZDE.

Hasičský záchranný sbor varuje, že požár, jako se odehrál v létě před dvěma lety v Národním parku České Švýcarsko, se může opakovat. Upozorňují, že je zapotřebí učinit některé zásadní změny, aby se extrémně rozsáhlé lesní neopakovaly. Varování hasičů přichází v době, kdy je v Česku – zejména na jižní Moravě – velmi vysoké riziko požárů. „Do pátku bude situace kritická. Až 90 procent území republiky bude mít aspoň středně vysoké požární riziko a 40 procent vysoké, tedy dvě nejhorší kategorie,“ upozorňuje web FireRisk. Bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR ve vyjádření pro tisk uvedl, že současná situace je neobvyklá tím, jak dlouhé je nepřetržité období s vysokým požárním rizikem. Celý článek portálu Finanční a ekonomické informace je k dispozici ZDE. 

Riziko šíření požáru je v současnosti v Česku velké a na jižní Moravě velmi vysoké. Vyplývá to z předpovědi, která je několikrát denně aktualizovaná na webu FireRisk. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR má na to, že nyní hrozí v české krajině vysoké riziko šíření požárů vliv více faktorů. „Díky deštivému jaru a průměrnému létu máme relativně bujnou sezonní vegetaci v podrostu, například v podobě trav. Ty nyní dozrály a uschly, nebo začínají usychat. Také jemné palivo, tedy drobné větve a mrtvá biomasa v bylinném patru, je suché.“ Klimatolog Pavel Zahradníček, rovněž z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR dále dodává, že významně se riziko zvýšilo v posledním týdnu, kdy v Česku pršelo jen málo a lokálně a teploty přesahovaly na většině území často 30°C a podobné horké a suché počasí má trvat ještě několik dnů. Navíc k nám proudí horký vzduch od jihu. Shrnul po řadu dnů neměnnou situaci. Celý článek AV ČR je k dispozici ZDE.

Takový začátek září Česko nepamatuje. Teploty jsou neobvykle vysoké, ještě více ale překvapuje jiná věc. Bezprecedentně vysoké riziko požárů. To navíc bude pokračovat i příští týden. Vlivem klimatické změny bude ale takto extrémních roků přibývat. "Požární sezona bude začínat a končit dříve," říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. A varuje lidi, aby byli obzvláště opatrní. Celý článek pro Aktuálně.cz je k dispozici ZDE.

S jednatřiceti tropickými dny už letošní rok patří mezi nejteplejší. I v září setrvává v teplotách nad 30°C. Miroslav Trnka, bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR mluví o tom, jak na to nejsou připravené školní budovy, jak rychle usychá vegetace, zejména ta, která je sezónní a co to znamená pro zásoby vody, zemědělské plodiny, pro živočišné druhy a přírodu vůbec. Celý rozhovor pro Český rozhlas je k dispozici ZDE.