Denně aktualizován graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.
(informace odrážejí změny v období od neděle 23. 03. 2025 do neděle 30. 03. 2025 ráno)
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď, ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
V uplynulém týdnu (23.3. – 29.3.2025) bylo naše území častěji pod vlivem tlakové níže, což přineslo i více srážek. Ty se objevovaly prakticky každý den. V jižních Čechách a na Moravě spadlo většinou okolo 15-30 mm/týden. Na zbytku území to bylo nejčastěji jen okolo 5 mm/týden. Maximální teploty vzduchu se pohybovaly po celý týden mezi 10-15°C. Noční teploty byly často nad bodem mrazu, dokonce okolo 5°C.
Tento týden se bude oteplovat i nad hranici 15°C. O víkendu se se studenou frontou výrazně ochladí a v neděli dokonce hrozí škody na vegetaci v důsledku výskytu mrazíků. Půdní vlhkost bude tento týden klesat. Srážek se v dalších 10 dnech příliš nečeká, ale není vyloučeno sněžení ani ve středních polohách.
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu došlo na většině území k poklesu vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 9 % stanic, v 10-100 cm na žádné stanici. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK převládá v 50-100 cm na většině stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách, nižší v nížinách především v Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
V uplynulém týdnu (23.3. – 29.3.2025) bylo naše území častěji pod vlivem tlakové níže, což přineslo i více srážek. Ty se objevovaly prakticky každý den. V jižních Čechách a na Moravě spadlo většinou okolo 15-30 mm/týden. Na zbytku území to bylo nejčastěji jen okolo 5 mm/týden. Maximální teploty vzduchu se pohybovaly po celý týden mezi 10-15°C. Noční teploty byly často nad bodem mrazu, dokonce okolo 5°C. Pouze v pátek klesaly pod bod mrazu. Týkalo se to hlavně oblasti Čech. Na Moravě i vzhledem k možným škodám na vegetaci byly minima na hranicí 0°C. Větrnější počasí bylo o víkendu.
Meruňky může letos jihomoravským sadařům znovu poškodit mráz, už podesáté za posledních 12 let. Jedním z hlavních důvodů je uspíšení kvetení a delší čas, kdy jsou stromy s květy či malými plody vystavené riziku jarních mrazů. Příčinou je klimatická změna a oteplování. Letos se první květy v experimentálním sadu v Lednici objevily už 24. března, přičemž v neděli ráno a také v dalších dnech se předpokládá, že se vyskytne ranní mráz. Podrobnější informace nabízí web Agrorisk a celá naše tisková zpráva je na webu AV ČR k dispozici TADY.
Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a koordinátor projektu Intersucho v rozhovoru pro Radiožurnál mluvil o tom, jak dobře Češi šetří s vodou i o tom, jak moc nás v tomto roce ovlivní sucho. „Nejhůř je na tom asi Vysočina, východní Čechy, velká část severních a jižních Čech. Také dostupnost vody v půdě v tradičních oblastech, jako jižní Morava a severozápadní Čechy, je teď na velmi nízkých úrovních,“ říká. Celý rozhovor je v archivu Radiožurnálu k dispozici zde.
Loňský rok byl podle Světové meteorologické organizace (WMO) nejteplejší v historii měření. A stejně tak tomu bylo u celého desetiletí. Situaci pro TN Live okomentoval klimatolog Pavel Zahradníček v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Více na webu TN najdete zde.
Ve čtvrtek 20. 3. v 10:01 hod. přešla Země z astronomické zimy do astronomického jara. Nastala jarní rovnodennost. Projevy jara na Zemi ovlivňují počasí a měnící se klima. Dobře to ukazují záznamy vědců, kteří sledují životní, tzv. fenologické fáze rostlin, které se každý rok opakují (například kvetení). Ze záznamů je zřejmé, že se rostliny po zimě probírají čím dál tím dřív. Jak se vegetace v Česku v těchto dnech vyvíjí oproti normálu? Nejen o tom, ale také o projektu fenofáze.cz hovořila ve Studiu6 ČT24 bioklimatoložka Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý rozhovor je k dispozici zde.