Deště nestačily. Půdní sucho trápí hlavně Moravu
Půdní sucho v Česku stále trvá, a to zejména na Moravě a v hlubších vrstvách půdy. I přes deště v posledních dnech je také málo vody v řekách a podzemních vrtech. Vice na novinky.cz zde.
Denně aktualizován graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.
(textové informace odrážejí změny od neděle 23. 08. 2026 do neděle 30. 08. 2026 ráno)
Upozornění:Denně jsou aktualizované mapy v části Intenzita sucha, Deficit vláhy, Nasycení půdy, Zásoba vody v půdě, Kumulovaný stres a Předpověď. Ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se vážou i všechny doprovodné texty.
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2015. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace (jako relativní kondici vegetace vůči dlouhodobému průměru let 2000–2024) a také dopady sucha na jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.
Uplynulý týden (23. 8. 2026–29. 8. 2026) bylo území Česka převážně pod vlivem tlakové výše a přílivu teplejšího vzduchu od jihu. Z pátku na sobotu přes území přecházela studená fronta, která přinesla vydatnější srážky. Ty se však ve větší míře nevyskytovaly všude. Na 76 % území republiky napršelo mezi 10 a 25 mm za týden, zatímco na 21 % území spadlo pouze do 10 mm za týden. Nejvíce srážek se vyskytlo na východě a západě Čech.
V dalších 10 dnech nejsou očekávány vydatné srážky, proto bude intenzita půdního sucha opět mírně sílit. Horší situace bude celkově spíše na Moravě než v Čechách, kde bylo v uplynulém období zaznamenáno více srážek. Na Moravě bude relativní nasycení půdy klesat pod 20 % a na jižní Moravě dokonce pod 10 % v celém půdním profilu 0–100 cm.
V povrchové vrstvě půdy (0–40 cm) je situace ve srovnání s uplynulým týdnem velmi podobná. V západní polovině republiky, s výjimkou jihu Čech, není v této vrstvě sucho aktuálně pozorováno. O něco méně příznivá zůstává situace na Moravě. Na pomezí Vysočiny a Jihomoravského kraje sice intenzita sucha mírně poklesla, nadále zde však pozorujeme výjimečné sucho, zejména na Vysočině, kde je místy až extrémní. Stejně tak se extrémní sucho místy vyskytuje na Hodonínsku nebo Břeclavsku. V části Jihomoravského kraje a Vysočiny, na jihu Čech, Zlínsku, Svitavsku a lokálně na severu Moravy pozorujeme převážně mírné sucho. Ve zbývajících částech Moravy a také na jihu Čech je pak pozorováno počínající sucho.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) došlo k velmi mírnému poklesu intenzity sucha, především v západní polovině republiky, situace však na většině území zůstává nadále dosti nepříznivá. Výjimkou je oblast severních Čech a místy také východnější část Středočeského kraje, kde aktuálně sucho nepozorujeme. Na převážné části území však stále zaznamenáváme výjimečné až extrémní sucho. Jedná se zejména o Moravu, ale také o Plzeňsko a jih Čech. Nižší intenzita sucha, odpovídající převážně mírnému suchu, je pozorována v části Karlovarského kraje, ve středních Čechách, severozápadně od Prahy a v části Ústeckého kraje. Příznivější situace je také v pásu od Táborska po Krkonoše.
V rámci půdního profilu 0–100 cm je v západní polovině republiky, s výjimkou jihu Čech a jižní části Plzeňského kraje, pozorována příznivější situace a odchylka sucha od obvyklého stavu zde aktuálně téměř není patrná. Méně příznivá zůstává situace na jihu Čech, zejména na Šumavě a v Novohradských horách, a na Moravě, kde sucho v různých intenzitách nadále zaznamenáváme na celém území. Nejméně příznivá situace přetrvává na jihu Čech, Třebíčsku, Žďársku, Havlíčkobrodsku, Hodonínsku a Břeclavsku, kde je pozorováno výjimečné až extrémní sucho. Dohromady se však jedná již jen o necelých 6 % území. Výrazné sucho zasahuje přibližně 7 % území, a to převážně v oblastech podél jižní hranice republiky, na Svitavsku nebo Šumpersku. Mírné sucho, které se vyskytuje přibližně na 15 % území, pozorujeme zejména na jihu Plzeňského kraje, na Šumavě, ve zbývajících částech Vysočiny, na Svitavsku, Vsetínsku a v částech Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Počínající sucho je pozorováno přibližně na 20 % území a týká se převážně zbývající části východní poloviny republiky.
V celém půdním profilu se k 30. 08. vyskytuje oodchylka sucha od obvyklého stavu na cca 48 % území.
Predikce stavu půdního profilu je k dispozici na mapě dlouhodobé předpovědi na dva měsíce.
Na textu pracujeme.
Uplynulý týden (23. 8. 2026–29. 8. 2026) bylo území Česka převážně pod vlivem tlakové výše a přílivu teplejšího vzduchu od jihu. Z pátku na sobotu přes území přecházela studená fronta, která přinesla vydatnější srážky. Ty se však ve větší míře nevyskytovaly všude. Na 76 % území republiky napršelo mezi 10 a 25 mm za týden, zatímco na 21 % území spadlo pouze do 10 mm za týden. Nejvíce srážek se vyskytlo na východě a západě Čech. Do středy včetně se denní teploty pohybovaly do 25 °C. Poté se oteplilo a maximální teploty dosahovaly přibližně 25 až 30 °C. V úterý a pátek panovalo větrnější počasí.
Půdní sucho v Česku stále trvá, a to zejména na Moravě a v hlubších vrstvách půdy. I přes deště v posledních dnech je také málo vody v řekách a podzemních vrtech. Vice na novinky.cz zde.
Aktualizovali jsme infografiku Intenzity sucha, která ukazuje vývoj sucha v Česku pomocí měsíčních hodnot PDSI – Palmerova indexu intenzity sucha za období od ledna 1804 do srpna 2026.
Léto 2026 se v Česku zařadilo jako druhé nejteplejší od začátku souvislého hodnocení v roce 1961. Průměrná teplota dosáhla 19,4 °C, tedy o 1,8 °C více než klimatický normál z let 1991–2020. V Brně byla odchylka vůči období 1961–1990 dokonce 4,9 °C a město zaznamenalo nejteplejší léto za 226 let měření. Mimořádnost sezony potvrzuje také 51 tropických dnů, 23 dnů s teplotou nejméně 35 °C a rekordních 35 tropických nocí. „Trend je zcela jasný a dá se říct, že zrychluje,“ upozorňuje Pavel Zahradníček. Více v článku seznamzpravy.cz zde.
Jak ukazuje graf odchylky průměrné teploty vzduchu v Brně, založený na druhé nejdelší souvislé řadě měření v ČR, má jihomoravská metropole za sebou nejteplejší léto od počátku měření v roce 1800. Jako referenční období je přitom použit průměr let 1961–1990.
Zajímavé je, že žádný z jednotlivých letních měsíců nebyl sám o sobě nejteplejší v historii měření. Červen a srpen byly shodně druhé nejteplejší, zatímco červenec se zařadil jako šestý nejteplejší.
Počet tropických nocí bude letos rekordní a i v září může hrozit zvýšený tepelný stres. Půdní sucho v povrchové vrstvě na většině území dočasně ustoupilo, na Moravě a v hlubších vrstvách půdy však zůstává situace nadále nepříznivá.
Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!
Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.
Podporují nás a spolupracujeme s řadou institucí a organizací .
