Denně aktualizován graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.
(textové informace odrážejí změny od neděle 13. 09. 2026 do neděle 20. 09. 2026 ráno)
Upozornění:Denně jsou aktualizované mapy v části Intenzita sucha, Deficit vláhy, Nasycení půdy, Zásoba vody v půdě, Kumulovaný stres a Předpověď. Ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se vážou i všechny doprovodné texty.
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2015. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace (jako relativní kondici vegetace vůči dlouhodobému průměru let 2000–2024) a také dopady sucha na jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.
Uplynulý týden (13. 9. 2026–19. 9. 2026) bylo území Česka převážně pod vlivem tlakové výše. Ve středu přes území přešla studená fronta, která přinesla srážky. Na 70 % území se nejčastěji vyskytovaly srážkové úhrny mezi 10–20 mm za týden. Nejvíce napršelo na Českomoravské vrchovině a na severní Moravě, kde srážkové úhrny dosahovaly 20–40 mm za týden.
Tento týden se srážky sice budou vyskytovat, ale nebude jich příliš mnoho. Teploty vzduchu budou mírně podprůměrné, od příštího týdne však očekáváme oteplení. Půdní sucho se dramaticky měnit nebude, ale k jeho mírnému prohloubení dojde. Relativní nasycení půdy pod 10 % v celém půdním profilu se bude vyskytovat pouze zcela výjimečně.
V povrchové vrstvě půdy (0–40 cm) je na území České republiky pozorováno převážně počínající sucho, a to zejména na východě a jihovýchodě republiky, na Ostravsku, na Svitavsku, na jihu Čech, jižně od Plzně a ve východní části Vysočiny. Zde je sucho místy, zejména na Žďársku, také mírné, ojediněle až výrazné.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) došlo k mírnému zlepšení situace, na velké části území však stav nepříznivý. Zejména na jihovýchodě Moravy na jihu Čech, se severu a severovýchodé vysočiny, na vsetínsku nebo místy na severu moravy, kde je nadále pozorováno sucho extrémní. V oblasti severních Čech a místy také východnější část Středočeského kraje, aktuálně sucho v této vrstvě nepozorujeme. Nižší intenzita sucha, odpovídající převážně mírnému suchu, je pozorována v části Karlovarského kraje, ve středních Čechách, severozápadně od Prahy a v části Ústeckého kraje. Příznivější situace je také v pásu od Táborska po Krkonoše.
V rámci půdního profilu 0–100 cm je aktuálně výjimečné nebo extrémní sucho pozorováno pouze velmi ojediněle, maximálně na 1 % území. Výrazné sucho, které zasahuje přibližně 3 % území, je pozorováno na jihu Čech a také na severovýchodě Vysočiny, lokálně na Svitavsku a v části Zlínského kraje. Mírné sucho zasahuje přibližně 12 % území, a to převážně na jihu Čech, v jižní části Plzeňského kraje, lokálně v Pardubickém kraji, na Vysočině a na východě a severovýchodě Moravy. Na zbytku území Moravy, v Pardubickém kraji a také na jihu, severozápadě a západě Čech je pak pozorováno počínající sucho, které zasahuje maximálně 31 % území.
V celém půdním profilu se k 20. 09. vyskytuje oodchylka sucha od obvyklého stavu na max. 47 % území.
Predikce stavu půdního profilu je k dispozici na mapě dlouhodobé předpovědi na dva měsíce.
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu došlo na většině území k mírnému zvýšení vlhkosti půdy v profilu 0–50 cm. Velmi nízká vlhkost půdy pod 30 % VVK se vyskytuje na 15 % stanic ve vrstvě 0–10 cm, na 19 % stanic v 10–40 cm a na 41 % stanic v 50–100 cm. Vyšší vlhkosti registrujeme především v horských polohách na severu Čech. Nižší v nížinách na jižní Moravě a na jihozápadě Čech.
Uplynulý týden (13. 9. 2026–19. 9. 2026) bylo území Česka převážně pod vlivem tlakové výše. Ve středu přes území přešla studená fronta, která přinesla srážky. Na 70 % území se nejčastěji vyskytovaly srážkové úhrny mezi 10–20 mm za týden. Nejvíce napršelo na Českomoravské vrchovině a na severní Moravě, kde srážkové úhrny dosahovaly 20–40 mm za týden. Teploty vzduchu stoupaly až do středy, kdy vrcholil příliv teplého vzduchu. Maximální teploty se dostaly i nad hranici 25 °C. Vítr byl spíše slabší.
Srážky v posledních 10 dnech zasáhly zejména Moravu a jižní Čechy, půdní sucho se zde zmírnilo, především v povrchové vrstvě půdy. V hlubších vrstvách však sucho nadále přetrvává. Zveme vás na Noc vědy na CzechGlobe!
Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!
Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.
Noc vědy je již tradiční celoevropská akce, která popularizuje vědu. V Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe ji vnímáme jako skvělou příležitost poutavě vám představit alespoň střípky z naší práce a přiblížit, čím se na našem pracovišti zabýváme.
České krajině chybí za loňský a letošní rok stovky milimetrů srážek proti průměru, který napršel v letech 1991 až 2020. Například standardně suché jižní Moravě loni chybělo do průměru 50 milimetrů a letos do konce srpna činí deficit 149 milimetrů. Průměrně tak každý měsíc chybí deset milimetrů, tedy deset litrů, které naprší na metr čtvereční. Na sousední Vysočině je deficit ještě vyšší. Téma komentuje Pavel Zahradníček, čtete zde.
Extrémní sucho ovlivňuje růst i vitalitu stromů. Stávají se zranitelnějšími vůči škůdcům a patogenům. Naši kolegové díky systému DendroNetwork získávají data o stavu lesů každou půlhodinu a hledají cesty, jak je připravit na podmínky, které přináší klimatická změna.
Jak to v lesích vypadá letos? Situaci v krátém videu Akademie věd ČR popisuje Jan Krejza.
Brno má za sebou nejteplejší léto v historii měření. Nerovnoměrné srážky prohloubily rozdíly v půdním suchu, které může postupně opět sílit. Rostliny na letošní stres z horka a sucha reagují. Požární sezóna stále nekončí.
Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!
Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.
Podporují nás a spolupracujeme s řadou institucí a organizací .
