Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015
- bez rizika sucha
- S0 snížená úroveň půdní vláhy
- S1 počínající sucho
- S2 mírné sucho
- S3 výrazné sucho
- S4 výjimečné sucho
- S5 extrémní sucho
Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha
Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.
Aktuální stav sucha v České republice
v neděli 09.09.2018 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 02.09.2018 do neděle 09.09.2018 ráno)
JAK PRACOVAT S MAPAMI?
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi léty 1961-2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném gridu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Například ačkoliv měla jižní Morava po většinu léta v půdě relativně málo vody, je to pro tento region typické, a proto v roce 2018 nepatřila mezi oblasti s největší intenzitou sucha. Mapa Kumulovaný stres ukazuje, jak dlouho byly rostliny vystaveny nedostatku vody v dané sezóně. Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady jsou důsledkem jak absolutního stavu půdní vláhy tak její anomálnosti.
Shrnutí:
V tomto týdnu se nám zmírnil rozsah sucha a to hlavně v oblastech, kde byly jeho projevy mírnější. Sníženou kapacitou vody trpí 58 % území republiky. Plocha extrémního sucha se ale od minulého týdne nezmenšila (17 %). Nepředpokládáme, že by se stav sucha v nejbližším období týdne až měsíce výrazně zlepšoval, spíše naopak, jelikož modely předpokládají nadprůměrné teploty vzduchu. Podle současného výhledu nelze očekávat rychlou změnu v případě dopadů sucha v zemědělství a lesnictví, a to díky délce a intenzitě letošního sucha a výši akumulovaných deficitů.
V uplynulém týdnu (2. 9. – 8. 9. 2018) jsme byli zpočátku stále pod vlivem vyplňující se tlakové níže. Poté se v počasí začal projevovat vliv tlakové výše. To se projevilo také v rozložení srážek. Těch bylo nejvíce v neděli až úterý. Většina srážek spadla v jižní polovině republiky, kde byly úhrny většinou od 25-50 mm/týden, což odpovídá přesně naší týdenní předpovědi. Na severním okraji republiky nepršelo vůbec nebo jen pár milimetrů a směrem na jih srážek přibývalo. Maximální teploty během týdne byly nejčastěji od 22-26 °C a nebyl tam zásadní mezidenní rozdíl. Vláhový deficit v půdě se tedy na jihu území snížil a to dosti podstatně, ve středu a na severu však nadále zůstává výrazný. Nejvýraznější je deficit půdní vláhy severně od pomyslné linie spojující Prahu a Brno zvláště v severních Čechách. Na 31 % území přesahuje deficit 40 mm a na 9 % plochy pak 60 mm, tedy v zásadě stejně jako před týdnem. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody a také průtocích a rozložení oblastí s hydrologickým suchem dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Přetrvávají nesezónně nízké průtoky v řadě profilů. Na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a dosahuje silně až mimořádně silně podnormálního stavu. Nejhorší je situace v severních a východních Čechách, což kopíruje námi vymezené oblasti s dlouhodobým výskytem sucha, naopak v místech výrazných srážek se situace ve vodních tocích zlepšila. V kontextu střední Evropy souvisí České sucho se suchou epizodou probíhajícím v širokém území na západě zahrnující Německo, Belgii a Nizozemí a Dánsko na severu. V těchto zemích pozorujeme i na našich mapách opravdu výrazné deficity i zásadně horší kondici vegetace než je obvyklé. Zde prozatím uplynulý týden nepřinesl zásadní změnu, byť ke zlepšení nasycení půdy došlo zejména v Belgii a Nizozemí a části Německa, se suchem zasažených oblastí však největší zlepšení zažila Česká republika.
Aktuální intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části “Předpověď” ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace na velké části území zůstává neuspokojivá. Nicméně letošní suchá epizoda z pohledu plošného rozsahu zvolna ustupuje, nicméně zatím neočekáváme její ukončení. I nadále na téměř 2/3 území ČR je hodnota půdní vlhkosti půdy pod bodem snížené dostupnosti (tj. 50% nasycení půdy). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám ve středu, na severu a na východě Čech a v hlubší vrstvě pak na Českomoravské vrchovině a v krajích Olomouckém a zčásti v Jihomoravském a to v jeho severní části ale také Plzeňském a Karlovarském. Zprávy o hladinách podzemních vrtů z monitoringu ČHMÚ nasvědčují, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle i v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Zlepšení tedy zatím stačilo na zlepšení v povrchové vrstvě půdy.
Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 9. 9. v celém profilu na 59 % území. Hlubší vrstva byla zasažena z 85 % (tedy o 10 % méně než v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro konec srpna na 30 % území tedy přibližně jako před týdnem. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 39 % území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují na 17 % což je podobná hodnota jako před týdnem. Byť sucho ustupuje dynamika ústupu oproti minulému týdnu výrazně zvolnila.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu srážky zvýšily vlhkost půdy na jihu a východě ČR ve vrstvě 0 až 50 cm, na ostatním území vlhkosti stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 15 % stanic, v 10 až 50 cm je na 44 % stanic a v 50-100 cm na 62 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 11 % stanic, 10-50 cm a 50-100 cm na 3 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na východní Moravě a na jihu území, nižší především v nížinách v severních a východních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (2. 9. – 8. 9. 2018) jsme byly zpočátku stále pod vlivem vyplňující se tlakové níže. Poté se v počasí začal projevovat vliv tlakové výše. To se projevilo také v rozložení srážek. Těch bylo nejvíce v neděli až úterý. Většina srážek spadla v jižní polovině republiky, kde byly úhrny většinou od 25-50 mm/týden, což odpovídá přesně naší týdenní předpovědi. Na severním okraji republiky nepršelo vůbec nebo jen pár milimetrů a směrem na jih srážek přibývalo. Maximální teploty během týdne byly nejčastěji od 22-26 °C a nebyl tam zásadní mezidenní rozdíl. Noční a ranní teploty vzduchu byly vyšší do úterý, poté s nočním vyjasněním klesly. I tak byly často mezi 10-15 °C. Větrněji bylo v první části týdne a to v souvislosti tlakovou níží. Poté vítr zeslábl.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
1. 11. 2024
Zveme vás na přednášku o klimatická změně a zemědělství
Zemědělství je jedním z odvětví nejvíce ohrožených klimatickou změnou, a to nejen z pohledu budoucí produkce potravin a jejich kvality, ale i vzhledem k potenciálnímu ohrožení dalších ekosystémových funkcí, jako je zajištění pitné vody či biodiverzity.
Je možné překonat tuto výzvu šlechtěním nových odolných odrůd, pěstováním nových druhů plodin, nebo musíme změnit celý systém hospodaření v krajině, který bude postavený na zachování a zvyšování půdní úrodnosti a ukládání uhlíku v půdě? I na tohle vám v úterý 5.11. v 16:00 v Praze na Národní odpoví Karel Klem z Ústav výzkumu globální změny v rámci cyklu přednášek Týdne AV CŘ. -
1. 11. 2024
Týden Akademie věd ČR
Týden Akademie věd ČR má za sebou dvě úspěšné dekády a i tento rok zveme zájemce o vědu nejen do samotného sídla Akademie na Národní třídě v Praze, ale především na naše různá pracoviště, kde ukazujeme naše nejnovější úspěchy a představujeme, na čem vědci a vědkyně dlouhodobě pracují. Vybrat si z toho, co pro vás nachystal Ústav výzkumu globální změny si můžete TADY. Zveme vás.